Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci

ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ

– básnířka, literární kritička, překladatelka
– libretistka – napsala libreta ke Smetanovým operám Hubička (podle povídky K. Světlé), Čertova stěna

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK

– už na začátku své tvorby tvořil poezii, která protestovala proti útlaku malých národů
– na konci 60. let odplouvá do Ameriky, živí se tam jako novinář a soukromý vychovatel, pravidelně odsud posílá fejetony a verše
– v USA viděl jednak svobodu a demokracii, jednak mnoho problémů, zvláště rasovou diskriminaci, nejvíc se ho dotklo zotročování indiánských kmenů a nucené zavírání do rezervací

Dílo:
– věnoval se lyrice intimní, politické, přírodní, tvorbě pro děti a tvorbě překladatelské

– sbírka Básně
o ke vzniku této sbírky přispěly 3 impulzy:
 smrt manželky po necelém roce manželství
 záporné dojmy z Ameriky – např. v básni Na hrobech indiánských
 politické dění u nás
o celá sbírka je proto spíše posmutnělá a pesimistická
– pozdější tvorba je už optimističtější, Sládek se znovu žení, a proto se mění jeho pohled na svět, je to patrné např. ve sbírce Na prahu ráje

– vztah k přírodě a venkovu projevil ve 2 spojených sbírkách –
Selské písně a České znělky
o autor zde hledal východisko z národní krize v tradičních hodnotách českého selství, v mravních hodnotách venkovského lidu
o vyznává se zde z lásky k přírodě a venkovu, např. v básních
Velké, širé, rodné lány
Už to žito na souvrati

– vysoké úrovně dosahuje Sládkova básnická tvorba pro děti, kterou shrnul do 3 sbírek – Zlatý máj, Zvony a zvonky, Skřivánčí písně

– velmi významnou je též autorova tvorba překladatelská – nejdůležitějším počinem v tomto směru byl překlad 33 Shakespearových dramat