Moderní umělecké směry na přelomu XIX. a XX století a světová prozaická tvorba první poloviny XX. století

Abstraktní umění
– je umění nezobrazující, umělci malují své pocity, dává velikou svobodu jak umělci tak divákovi, zajímají je různé barvy, jejich přecházení z jedné do druhé, prostor, plocha, za zakladatele se pokládají Ruští umělci žijící ve Francii

Naivismus
– je jakousi podmnožinou primitivismu, jde o umělecký směr v němž se objevují umělci, kteří nemají umělecké školy, typickým představitelem tohoto umění je člověk, který celý život těžce pracuje, potom je doma, začíná myslet na své vzpomínky a ty maluje, pro radost je nedokonalé, ale je z něj cítit život, spontánní

Dadaismus
– vyjadřuje odpor k válce, pro umělce je válka zcela nesmyslná, tvrdí, že vše co bylo vybudováno se teď opět ničí, jejich umění je nesmyslné, chaotické, bláznivé, nemá pevný tvar, není jednotné, ale je spojeno s několika hlavními myšlenkami, snaží se válce vyhnout,proto odcházejí do Švýcarska, další myšlenkou je že se dospělí zbláznily a jen děti zůstaly normální a nevidí tedy důvod proč nebýt dětmi, jejich umění je šokové, dělají nesmyslné divadelní hry, v básních používají techniky, na které potom navazují surrealisté, koláže= vystřižené obrázky, postavičky lepené dohromady, mezi dadaisty patří Rumun žijící v Paříži Tristan Tzara – zakladatel dadaismu

Konstruktivismus
– vzniká na dvou místech nezávisle na sobě ve Francii a Rusku, je to umění které využívá koláže, v tomto případě koláž geometrických prvků a výkresů

Surrealismus
– zakladatelem je André Breton, vyjadřuje skutečný průběh myšlenek, je to volný tok obrazů bez mravního i estetického zaujetí, odmítají fašismus i náboženství, v mezních situacích života prožívají pocit beznaděje, zoufalství, hnusu, mají snahu osvobodit se a život chápou jako směrování ke smrti