Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci

LUMÍROVCI neboli škola kosmopolitní

– vydávali časopis Lumír
– původně tento časopis založili Neruda s Hálkem, později se jeho majitelem a redaktorem stal Sládek, ráz udával Vrchlický a jeho básnická škola

Hlavní zásady:
– požadovali uměleckou svobodu
– úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň
– podpora překladové tvorby nejen ze slovanských jazyků – v tom byl zásadní rozdíl mezi ruchovci a lumírovci
– dominantní poezie

Členové:
– Josef Václav Sládek
– Jaroslav Vrchlický
– Julius Zeyer

JAROSLAV VRCHLICKÝ
(vlastním jménem Emil Frída)
– byl ústřední postavou lumírovců
– měl zálibu v románských jazycích a historii, jako vychovatel pak rok působil v Itálii, což jeho zájem ještě prohloubilo, oblíbil si zvlášť antické Řecko a Řím a renesanční italskou poezii – toto vše mělo vliv na jeho tvorbu
– jeho dílo je svým rozsahem výjimečné, za svého života vydal 270 knih, z toho jedna třetina jsou práce původní, zbytek jsou překlady
– věnoval se hlavně poezii, dramatu a tvorbě překladové

Dílo:
– podle vzoru francouzského spisovatele V. Huga a cyklu Legenda věků chtěl Vrchlický vytvořit podobný cyklus, v němž by zachytil duchovní dějiny lidstva. Cyklus však nemohl pokrýt celé dějiny, ale aspoň významné momenty, a proto nese název
Zlomky epopeje
o toto dílo tvoří řada básnických sbírek a epických básní
o autor čerpal z řecké mytologie, ze starého Egypta, z antického Říma i z hostorie české
 např. Bar Kochba – příběh židovské vzpoury proti Římu, ústřední postava je vůdce vzpoury Bar Kochba
 např. Legenda o sv. Prokopu – vyprávění o založení Sázavského kláštera a jeho zakladateli