BAROKO

– od druhé pol.16.stol. vznikla v Evropě tvorba,která si nekladla za cíl přesné poznání skutečnosti – tzv. baroko.

– církev odmítá reformaci (jezuité)

– v 17.stol – třicetiletá válka

– člověk se odvrací od přírody a zaměřuje se na vlastní duši

– barokní umění: mysticismus, dramatické napětí, expresivita výrazu (smích, pláč),využití světla (šerosvit – malířství), naturalistická konkrétnost

– malířství: Karel Škréta, Petr Brandl, Jan Kopecký, Václav Vavřinec Reiner

– hudba: Jan Stamic, J.V.Mysliveček

Doba pobělohorská: (1620 – bitva na Bílé hoře)

– Obnovené zřízení zemské pro Čechy 1627
– nekatolíci z vyšších vrstev opouštějí zemi
– úbytek čtenářstva
– měšťanstvo se poněmčuje – nositelem národní kultury – lid
– rozrůstá se písemnictví latinské
– česky psané – pouze náboženská lit.
– čeští emigranti – velká aktivita
– lidová tvořivost

Periodizace lit. díla:

1.fáze : do 60.let 17.stol.:pobělohorská tradice doznívá ve spisech exulantů

2.fáze : od 60.let 17.stol.: vnik nové kulturní tradice sloužící zájmům šlechty

Literatura exulantská:

– vyhnanci směřovali do Německa, na Slovensko, do Polska Německo: Pavel Stránský: O státě českém

Pavel Skála ze Zhoře: Historie Církevní

Slovensko: Jiří Třanovský: Kancionál Cithara sanctorum

Polsko: Jan Amos Komenský

Literatura českého baroka:

– velký vliv má jezuitský řád
– snaha navázat na domácí katolickou tradici (kult J.Nepomuckého)
– literatura: opět legenda a světec jako lit. hrdina
zvýšený zájem o divadlo (honosná scénická výprava, často náměty z českých dějin)

duchovní lyrika a epika

Adam Michna z Otradovic: vánoční poezie Česká mariánská muzika

Bedřich Briedl: – epik,překladatel

– Co bůh? Člověk – reflexivní báseň
– Život sv.Ivana – veršovaná epika

Felix Kadlinský: – idylismus

– Zdoroslavíček v kratochvilném hájičku postavený

Bohuslav Balbín:(1621 – 1688)
– jezuita, historik
– Výtah z dějin českých
– Rozmanitosti z dějin království českého
– Rozprava na obranu jazyka slovanského,zvláště českého

Antoník Koniáš:(1691 – 1760)
– typický představitel protireformace

– Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající

Václav Rosa – vymýšlel nová slova

Jan Amos Komenský (1592 – 1670)

– učitel národů: pedagog, vědec, spisovatel
– narodil se v Nivnicích u Uherského Brodu
– studuje v bratrských školách, v zahraničí (Herborn)
– působí jako učitel a kněz v Přerově a ve Fulneku
– po roce 1627 odjíždí do Polska (Lešno) a cestuje (Anglie, Švédsko)
– v Lešně shořel archiv; dělal biskupa
– v Uhrách pomáhá při reorganizaci školství
– je pohřben v Holandsku (Naarden)

Dílo:

– základní myšlenky: snášenlivost; lidskost, mír, vlastenectví

1)poezie: Kancionál – texty náb. písní
2)dramata: Škola hrou
3)próza:

a) spisy nábožensko filosofické
Listové do nebe – řešení soc. problémů
Labyrint světa a ráj srdce
Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské
Hlubina bezpečnosti

b) spisy pedagogické a didaktické
Česká didaktika
Velká didaktika
Infomatorium školy mateřské
Brána jazyků otevřená
Orbis pictus

c) spisy pansofické (vševědné)
Všeobecná porada o nápravě věcí lidských
Divadlo veškerenstva věcí

d) spisy mírové
Cesta světla
Labyrint světa ráj srdce – rozsáhlá alegorická skladba o autorově pouti světem zobrazeném jako město – postavy: Poutník = autor, Všudybud Všezvěd, Mámení
– hledá povolání
– všude podvody, přetvářka, peníze
– východisko:Ráj srdce = obrácení se v sebe sama = obrácení k Bohu
– první dílo zachycující pravdivě život v středověké společnosti
– ulice jsou rozděleny na stavy (duchovenstvo, vrchnost)
– dokonalá jazyková forma
– syntéza celého předchozího vývoje

Pedagogické zásady Komenského:

– snažil se odstranit mechanické vědomosti
– zásada porozumění – názornost vyučování (příklady)
– snadnost, zajímavost
– výchovný cíl
– vedle rozumu rozvíjí vůli i cit
– učení pro praxi
– výuka v mateřském jazyce
– vyučování všem přístupné bez ohledu na rod, původ a pohlaví
– vyučování zdarma
– výcvik tělesných schopností
– několikastupňová škola: mateřská do 6 let, národní 6-12 let, gymnasia 12-18 let, university 18-24 let
– odmítá tělesné tresty
– po studiu cestování, ověřování teorie v praxi

Pololidová tvorba:

– především v 17.stol.
– např. iterludia (mezihry):
Václav František Kosmánek – 7 meziher – sedlák a selka
Lamntatio rusticana – výjevy z 30leté války, poslední slova slok dávají dohromady slova Otčenáše

Ústní lidová slovesnost:

– epika, lyrika i drama
– sociální písně (Ti sedláci ubozí)
– pohádky (hloupý Honza)
– balady (Sestra travička, Osiřelo dítě)
– pověsti s motivy proroctví (Bruncvík, Žižka, Kozina)
– lyrika – vztah k přírodě, práci, lásce
– lidová hra se zpěvy
– loutkové divadlo (Matěj Kopecký)

Písmácká literatura

– na venkově i ve městě

František Jan Vavák (1741 – 1816)
Paměti
Verše o pernikářství

Umění

Baroko – cílem je ohromit

Architektura:
– prostornost
– monumentalita; členění fasády

– Jan Allipardi, Kryštof a Kylián Diezenhofferové

– selské baroko – modelace štítu (Písecko, Blata, Strakonicko)

– barokní gotika: barokní fasády + gotická okna

Jan Santini

Výtvarnictví: – portrét a zátiší

– šerosvit
– ne úloha fyzikální ale umělecká
– světlo z jednoho zdroje
– realistické tendence
– vše v pohybu (vnitřní napětí)
– dynamičnost
– nadsázka

– Karel Škréta, Petr Brandl, Jan Kupecký, Václav Vavřinec Reiner, Rubens

Sochařství: Matyáš Braun, Ferdinand Brokoff

Hudba: – na zámcích
– česká: Mysliveček, Jan Stamic

– evropská: Bach, Händel

Světová lit. – klíčové postavení Španělsko

Španělsko: Louis de Gongora – poezie, tzv.gongorismus = jazykové deformace, ne důraz na smysluplnost, ale na hudebnost verše.

Francesco de Quavedo – vrchol lyriky

– Život rošťáka – román

Mateo Alamán

Baltasar Gracián

Pedro Calderon de la Barca – náb.filosofie

– Život je sen

Itálie: Giovanni Battista Guarini – Věrný rytíř

Marini

Tassoni

Francie: vzory Itálie a Španělsko

– Michel de Montaigne

Honoré d’Urfé – román Astrée

Paul Scarron

Corneille – Píseň o Cidovi

Anglie: John Lully – veselohry

Shakespeare – hry po roce 1600

John Donne

George Herbert

John Milton – Ztracený ráj, Ráj znova nabytý

Německo: Hans Jacob Christoffel von Grümelshausen

– kronika 30 leté války
– katolická poezie