Generace buřičů, individualismus

Individualismus a odpor na přelomu 19. a 20. století

– krize v české společnosti: nedocenění a neúspěchy v nár. boji – nespokojenost s vídeňskou vládou
anarchismus
proces s „omladinou“
– nespokojenost již u Vrchlického, Sládka, Čecha

Spol.prvky: – nespokojenost s pol. situací u nás
– důraz na absolutní svobodu člověka (anarchisté)
– individualistický postoj ke světu

Literatura: snaha o vylíčení vnitřních stavů člověka

Lit.směry:
Impresionismus – vznik v Paříži na výstavě podle Monetova obrazu Imprese. Klade si za cíl vyjádřit osobní pocity a dojmy tak, jak se jim jevily v určitém okamžiku. V malířství obliba hlavně krajin v oparu a v mlze. Kresleno krátkými tahy štětce. U nás Slavíček, Štursa.

Dekadence – pesimismus, ve verších zhnusení ze života, úpadek; rafinované pocity a nálady (neschopnost, nuda, únava, pesimismus, nihilismus)

Symbolismus – těžko srozumitelný, mnohoznačnost slov, fantasie, symboly (nepřímé zachycení skutečnosti); práce s náznakem; zdůraznění melodie a hudebnosti verše.

„Pojmenovat předmět znamená potlačit 3/4 požitku, jež tvoří ponenáhlé uhadování …. „

1894 – časopis Moderní revue – centrum české dekadence, Jiří Hlaváček v čele, Karel Hlaváček

1895 – Manifest české moderny
– sestavil Machar a Šalda
– důraz na individualitu člověka
– zavržení frází a konvencí
– zamítnutí tvorby ruchovců a lumírovců
– právo na osobité pojetí tvorby
– silné individuality => rozpad
– též Sova, Vilém Mrštík, Březina

Generace buřičů 90.let:

Fráňa Šrámek (1877 – 1952)

– místo narození: Sobotka; Písek
– gymnázium
– ve skupině Nový kult – propagace anarchismu
– antimilitar. propaganda -> vězení
– vitalismus – nálada po 1.sv.válce-radost z nejprostších věcí
– nepatřil k žádné lit. škole
– básník senzualista
– prozaik, dramatik
– básník mládí

Dílo:

– básně: Modrý a rudý – rezervista x anarchista
– zkratkovité básně
báseň Píšou mi psaní
Splav – milostná a přírodní lyrika
Nové básně
Ještě zní
Rány, růže
Života bído, přec tě mám rád
– plné vzdoru a odporu
– erotické krize
– tuláci, žebráci
– 1.bás.sb.

– román.: Stříbrný vítr -lyrický román
– impresionismus (viz postavy a stavba rom.)
– gymnazisté v malém městě
– líčení mezilidských vztahů
– Š. straní mládí

Prvních jednadvacet – předválečné povídky
– kritika maloměšťáckého stylu
Tělo
Bouřky a duhy
Křižovatky
Past
Měsíc nad řekou

František Gellner (1881 – 1914)

– básník, prozaik, malíř, anarchista (Neumann, Šrámek, Gellner, Toman, Hašek)
– zahynul ve válce
– navazuje na Machara

Dílo:

Po nás ať přijde potopa
Radosti života
– básnické sbírky – lyrika
– šokující otevřenost
– blíží se hovorovému prozaickému sdělení
– proti měšťáctví
– noční podniky, sex a pohl.choroby
– hovorová a vulgární slova, běžné obraty, ironizace, prvky lidové písně
– vyslovil pocity své generace
– cynismus, provokace, pocit marnosti

Karel Toman (1877 – 1946)

– anarchistický buřič
– vl. jménem Antonín Bernášek
– nespokojenost se životem – často měnil zaměstání
– poezie – tvůrčí kázeň; hutné verše; dlouho nosil v hlavě
– vychází se symbolismu; lehká písňová forma; pravidelný rytmus
– často motiv krve

toulky po světě: Melancholická pouť
Sluneční hodiny
Lyrika: Hlas ticha
Měsíce
Stoletý kalendář
Torzo života – motiv domova
Pohádky krve – dekadence, symbolismus

Česká moderna:

František Xaver Šalda (1867 – 1937)

– lit.kritik
– místo narození: Liberec
– práva
– práce v redakci Ottova slovníku

Dílo:

– kritika
– Šalda hledal rovnováhu mezi subjektivní a objektivní krit.
– překlady z francouzštiny

sbírka Mladé spásy – kritika Vrchlického

– podpora Sovy a Březiny

Boje o zítřek – eseje
Duše a dílo – literární podobizny dom. i zahr. autorů
O nejmladší poezii české – o meziválečné literatuře

Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942)

– místo narození: Kolín; gym.
– přispívá do čas.: Rozhled, Čas, Vídeňské noviny, Novina
– antika – vrchol lidských dějin
– žil ve Vídni; byl nesnášenlivý

Dílo:

– polemické verše:

Confiteor I – III – první sbírky
– zdůraznění subjektivního obsahu
– kritika falešné morálky; cynik

Čtyři knihy sonetů – náměty podobné jako Confiteor
– užití hovorového jazyka
– vzor J.Neruda – otevřená polemika s lumírovci
– Jaro, Léto, Podzim, Zima
– zdůraznění významové stránky poezie

– politické verše:

lyrika:

Tristium vindobona I – XXC
– vlastenectví
– spol.kritika (ironie, nadsázka, sarkasmus)
– víra ve výchovnou sílu poezie

epika:

Zde by měly kvést růže
– dramata žen různého spol. postavení
– ženy – dvojité otrokyně
– báseň Teta

Magdaléna
– proti mladočechům
– báseň

Boží bojovníci
– proti mladočechům; satira

Golgata – básně Dioklecián a Julián Apostate

Svědomí věků
– více knih:
— V záři helénského slunce
— Jed z Judey
– sympatie k antice
– próza

Řím

Antika a křesťanství – proti katolické straně

Konfese literáta – autobiografie
– satirik, ironik, skeptik

Antonín Sova (1864 – 1928)

– místo narození: Pacov; otec učitel
– vztah k hudbě
– gymn. a práva
– citově vázán na matku

Dílo:

– přírodní lyrika: Květy intimních nálad
Z mého kraje
Soucit a vzdor
– impresionistický popis jihočeské krajiny
Zlomená duše – sen x skutečnost
– podtitul: Kapitoly z přítelova deníku
– volný verš

– Smetanovo kvarteto Z mého života – proti společnosti
– Vybouřené smutky – rozchod se společností
– symbol poutníka
– skutečnost x fantastické krajiny
– zdůrazňuje prchavost okamžiku

– Údolí nového království – volný verš
– písňová forma
– vidina nové společnosti

– Dobrodružsví odvahy – romantismus činu
– Hl. téma: romantismus činu a symbolismus
– reflexivní spol. poezie
– reálná skutečnost – subjekt. lyrika

Ještě jednou se vrátíme – návrat do krajiny mládí

milost.poezie: Lyrika lásky a života – komorní balady
– bolest osobního prožitku

Zápasy a osudy – hledání mravních hodnot

Vlastenectví: Zpěvy domova

Sloky spisovatelům – úvahy o poslání poezie

Drsná láska – lyrika reflexivní i přírodní

próza – Ivův román

Symbolismus:

Otokar Březina (1868 – 1929)

– vl.jménem Václav Jebavý
– místo narození: Počátky
– studoval v Telči -> učitel v Jenošově a Nové Říši
– studoval v klášterní knihovně
– citově vázán na rodiče
– v Nové Říši – většina prací

Dílo:

– prvotiny – vlastenecká lyrika
– později změna – vliv O.Schoppenhauera

smrt rodičů

Lyrika: – kontakty s duchovním světem- vychází z platonského názoru – existuje vesmírná duchovní společnost

Tajemné dálky – intimní citová lyrika
– ústřední postava básník sám
– bolesti života (smrt matky, nenaplněná láska)
– cit k matce
– řešení – služba umění

Svítání na západě – volný verš – hymnický patos
– symbolická obraznost
– samota, bolest, smrt
– kolektivní hrdina
– název – oximoron = protiklad

Optimismus:

Stavitelé chrámů-umělci budují lepší budoucnost
Větry od pólů
Ruce
Reflexivní eseje Hudba pramenů

Charakter poezie: – sociální patos
– středověká filosofie; náboženská mystika
– bohatství obrazů

Karel Hlaváček (1847 – 1898)

-místo narození: Praha; chudoba
– reálka, fil.fak.
– symbolismus a dekadence
– zemřel na TBC

Dílo:

Sokolské sonety – odmítl dříve než vyšly
– dekadence

Pozdě k ránu – symbolická, snová, neskutečná krajina
– přírodní jevy – obraz nitra básníka
– zvuková stavba – dojem monotónnosti
– melancholie, smutek

Mstivá kantiléna – vzdor proti úctě a nouzi
– odboj – symbol v postavě gézů
– od individualismu ke kolektivismu

Žalmy
– volný verš – intonace, členění verše a vět v nečekaných místech

Viktor Dyk (1877 – 1931)

– básník, prozaik, dramatik
– gymnázium, práva
– poslanec

Dílo:

– lyrika: A porta inferi

Síla života
Marnosti
– pod dojmem potlačení Omladiny – skepse; rysy romantismu
– sen x skutečnost
– osobitá básnická mluva:ironie, sebeironie, pravidelný rytmický verš, nápadný rým, výrazná pointa, záliba v paradoxu

Satiry a sarkasmy

Pohádky z naší vesnice (vesnice = česká společnost)
– komentuje dobové dění
– právo národa na samostatnost

válečná tetralogie: Lehké a těžké kroky
Anebo
Okno
Poslední rok

Země mluví – báseň
Domy
Devátá vlna

Petr Bezruč (1867 – 1958)

– básník
– vl.jméno Vladimír Vašek
– poštovní úředník

Dílo:

Slezské písně – 1891-3 ve Frýdku-Místku- vydáno 1909

– tři druhy básní: intimní, sociální, balady
– slezské nářečí

– Jedinečná sbírka v české poezii – obrana slezského „kmene“ nad nár.a soc. útlakem
– Vlad. Vašek = Bezruč – autostylizace
– ztotožňuje se s národem

– navazuje na Machara, symbolismus, impresionismus

– lid. píseň, dekadence

– skutečné osoby přetvořené v symboly

Maryčka Magdonova

Pole na horách -sedlák brání úrodu před panskou zvěří, je zastřelen

Bernard Žák

Dvě dědiny

Polská Ostrava

70 000

Kantor Halfer

Země pod horama

Ondráš

Červený kaktus – drsná realistická poezie
– rudá = barva anarchismu
– odsouzení líbivé poezie
– odsouzení vládnoucí vrstvy

Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947)

– básník, prozaik, publicista překladatel
– více období um.tvorby

Symbolistická lyrika:

Nemesis, strážkyně dobrých
Jsem apoštol nového žití
Apostrofy hrdé a vášnivé
Satanova sláva mezi námi – odpor k realitě (Satan)- rozhraní mezi dekadencí a anarchismem
Sen o zástupu zoufajících a jiné básně- sbližuje se s anarchismem
Kniha lesů, vod a strání – přírodní lyrika

Ivan Krasko (1876 – 1958)

– vl.jménem Ján BOTTO

Dílo:

Verše:
Non ex solitudo
Verše – symbolismus
– potřeba lásky a družnosti
– krajinné motivy

Próza:
Naši – autobiografická povídka