OBRAZ ČESKÉ literatury V LETECH 1945 – dodnes

21. OBRAZ ČESKÉ literatury
V LETECH 1945 – dodnes

1. Ohlas války

Atmosféra doby 1945 – 1948
Česká literatura po 2. světové válce se rozvíjela v podmínkách revolučních přeměn společenských a kulturních. Z počátku se literatura vrací tématicky do těžkých let okupačních, účtuje s německým fašismem, vzdává dík osvoboditelské Rudé Armádě. Tématem jsou kritika války, radost z vítězství, oplakávání mrtvých, reakce poezie je rychlejší než reakce prózy

reakce na válku se vyznačuje velikým patosem(vznešenost)
v některých dílech umění ustupuje politickým událostem, vznikají první rozdíly pohledů na společnost
Nezval- Historický obraz
Holan- Rudoarmějci
Seifert- Přilba hlíny
Závada- Povstání z mrtvých
Hrubín- Jobova noc, Chléb s oceli
Halas- Barikáda

Atmosféra doby 1948 – 1953
– v únoru 1948 se k moci dostávají komunisté
– 25. října vznikl Zákon o táborech nucené práce, což znamenalo, že bez soudního řízení mohl být
kdokoliv posílán do komunistických lágrů, lidé museli pracovat v dolech
– byly založeny tzv. Akční výbory, tyto výbory vylučovaly VŠ studenty i profesory z univerzit
– právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně byla zcela uzavřena
– Svaz českých spisovatelů je pod kontrolou komunistické strany, někteří spisovatelé byli z něho
vyloučeni, a to zejména legionáři, katolíci a literární kritici
– na základě vykonstruovaných procesů byli odsouzeni Josef Kostohryz – 25 let žaláře, Václav Renč,
František Křelina, Jan Zahradníček

2. POEZIE KONCE 40. A PRVNÍ POL. 50. LET

SKUPINA 42
existovala 1942-48
teoretik umění (podstata)- Jindřich Chaloupecký
ta vzniká roce 1942, byla to skupina literátů a výtvarníků, jejíž členové se ve své tvorbě snažili najít smysl lidské existence, snažili se porozumět světu, v němž žijí. Pojmenovávali skutečnost přímo, neužívali metafory, zaznamenávali každodennosti všedního dne.
teoretikem a organizátorem byl Jindřich Chalupecký.
výtvarníci- JIŘÍ KOLÁŘ,
– IVAN BLATNÝ,
– JOSEF KAINAR
tvoří: Městská civilizace
Velkoměstská periferie

JIŘÍ KOLÁŘ
vyučil se truhlářem
proslavil se výtvarnou činností
od konce 60. let patří mezi zakázané autory
člen skup. 42, básník, k básním vytvářel koláže
jeho tvorba je zaměřena na člověka a jeho pocity a starosti, zobrazování odpudivých stránek života
byl donucen emigrovat a doted´ žije v Paříži
DÍLA: – PROMETHEOVA JÁTRA
DNY V ROCE, ROKY V DNECH, BÁSNĚ TICHA

JOSEF KAINAR
* Přerov, studium gymnázia
v 17 letech se s rodiči odstěhoval do Olomouce pak k Ostravě
studium VŠ přerušila válka, ale po válce se vrací do Prahy, kde studuje filo. VŠ
existencionalista, výtvarník
píše nevznešenou poezii
některé jeho básně jsou zhudebněny
redakce ROVNOST, kde psal i kreslil
nikdy neměl trvalé bydliště
čas bydlel u I. Blatného, měl také pronajatý zámek, kde měli schůzky skup. 42
2x ženatý, 2x rozvedený
nejvíc času trávil u Slapského jezera
DÍLA: – sb. NOVÉ MÝTY- Stříhali do hola malého chlapečka
sb. ČESKÝ SEN

IVAN BLATNÝ
Básník
První své verše psal už na brněnském gymnáziu
Tvorba ovlivněna přírodou a výlety
R. 1948 emigrace- Londýn- hospitalizace na psychiatrické léčebně
Všimnutí pěstounky že rád píše, schovávala básně a posílala je do torontského nakladatelství 68 Publishers
DÍLA: – PANÍ JITŘENKA
MELANCHOLICKÉ PROCHÁZKY, TENTO VEČER

SKUPINA RA
vznikla během okupace
přidali se k surrealistickému hnutí, tzn. Mladí surrealisté
představitelé- LUDVÍK KUNDERA- přátelství s Kácelem, vztah k vínu

KOMUNISTIČNÍ BÁSNICI
verše jsou předem stanovené normy
obecné pravdy(o lásce k SSSR)
díla jsou hloupá a nahrazuje je politická rovina
texty jsou povrchní bez vlastního úsudku(schematismus)

Skupina Rudého práva
Byla to skupina levicově zaměřená, která se snažila navázat na předválečný program socialistického realismu. Vůdčí osobností a autorem programu byl redaktor několika komunistických periodik Jiří Hájek, z dalších členů to byl např. básník Ivan Skála.

Skupina Mladé fronty

Katoličtí básníci
Východisko z utrpení je víra v boha
Hlásili se ke křesťanské a moderní poezii, svůj program vymezili ve Velikonočním almanachu poezie, který uspořádal básník Zdeněk Rotrekl. Z dalších členů např. Jan Zahradníček.

Jan Zahradníček – v r.1951 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 13.let za velezradu
– sb.Znamení moci : (1950) – vyšla po listopadové revoluci, je považovaná za
vrchol jeho tvorby, autor zde analyzuje totalitní režim v Čechách, hnusí se mu dogmatismus a politické
žvásty, které se neustále opakují

Skupina kolem časopisu Květen – Květňáci – také označována jako poezie všedního dne, byla
velice prostá, jednoduchá, založená na pozorování. Představiteli byli Karel Šiktanc
Jiří Šotola, Miroslav Holub

Skupina kolem časopisu Květen – Květňáci – také označována jako poezie všedního dne, byla
velice prostá, jednoduchá, založená na pozorování. Představiteli byli Karel Šiktanc
Jiří Šotola, Miroslav Holub

Miroslav Holub – Panoráma Prahy
Dychtivá ruka
Sune se za obzor
a svírá dělovou dálku,
prsty komínů bubnují
na kůži večera,
dunění naplňuje cévy.

Skupina kolem časopisu Host do domu – brněnská skupina, představitelem Jan Skácel, Milan
Uhde, Josef Kainar, Oldřich Mikulášek

3. POEZIE 60 LET

POEZIE VŠEDNÍHO DNE
1955-1959
kolem časopisu Květen
jedná se o poezii, která svou pozornost obrátila ke světu každodennosti
vliv italského NEOREALISMU
je to poezie prostá, racionální, založená na vědeckých faktech
představitelé: -MIROSLAV HOLUB
– KAREL ŠIKTANC
– OLDŘICH MIKULÁŠEK
– JAN SKÁCEL

MIROSLAV HOLUB
básník, vědec, člen skup. Květen
vyhýbá se rytmu a rýmu
vystudoval medicínu
pracoval v nemocnici a jako vědecký pracovník v oboru biologie- imunologie
kritizuje lidské nešvary
píše eseje a reportáže
jeho díla jsou nejpřekládanější
překladatel z PL a Ang.
Inspirace všedními problémy života
SBÍRKY: ACHILES A ŽELVA
SLABIKÁŘ
Z lékařského prostředí- AČKOLI, KAM TEČE KREV, TAK ZVANÉ SRDCE

OLDŘICH MIKULÁŠEK
*Přerov, básník ovlivněn skup. 42 a tvorbou F.Halase
v 50. letech dobová poetika, která má vnutit jedinci pocit radosti ze života
v 70. letech zákaz vydávání, vycházela v Petlici
po válce sb. s tematikou velkoměsta
ztvárnění lásky, života a smrti
SBÍRKY: – PULSY- tematika velkoměsta, motivy osamělosti
ORTELY A MILOSTI- lhostejnost, nenávist, láska
AGOGH- obava z ohrožení světa
ČEJČÍ PLÁČ- milostná lyrika
SVLÉKÁNÍ HADŮ
ŠOKOVANÁ RŮŽE

JAN SKÁCEL
pocházel z učitelské rodiny, + Břeclav
vystudoval gymnázium
za války totálně nasazen v Rakousku, kde pohřbíval mrtvé vojáky, uklízel a pracoval v továrně
redaktor deníku ROVNOST
vyloučen z KSČ- zákaz publikování
používá rým a rytmus
motiv ticha (smrt, sníh, …)
psal sloupky, fejetony (Rovnost)

SBÍRKY: – CO ZBYLO Z ANDĚLA
SMUTÉNKA, METLIČKY
HODINA MEZI PSEM A VLKEM
ZNOVU LÁSKA

OHNICE
vznikla dle sbírky JIŘÍHO ORTENA
představitel- BEDNÁŘ

JIŘÍ ORTEN
žid, vl.jm. Jiří Ohrestein
píše pod různými pseudonymi
do liter. Vstoupil v době války
v den svých 22. narozenin sražen německým autem- +
SBÍRKY: – ČÍTÁNKA JARO
CESTA K MRAZU
OHNICE
ELEGIE

4. OFICIÁLNÍ A SAMIZDATOVÁ POEZIE 70-80 LET

NORMALIZACE
1- LIKVIDACE NEKOMUNISTICKÉHO TISKU
2- ZÁKAZ PUBLIKACE NĚKTERÝCH AUTORŮ (Kainar, Lustig, Škvorecký,…)
říjen 1970 vydán seznam zakázaných autorů a knih
z knihoven vyřazeno 1. mil. Knih a 130 trezorových filmů
3- EMIGRACE- 150 tis. Čechů a Slováků

ILEGALITA A SAMIZDAT
ilegalita zakázaných autorů
exilová lit.- díla vycházela v zahraničí

NAKLADATELSTVÍ – SAMIZDAT
1- PETLICE- založil LUDVÍK VACULÍK, díla Jaroslava Seiferta
2- EDICE EXPEDICE- manželé Havlovi
3- ČESKÁ EXPEDICE- poezie
4- PRAŽSKÁ IMAGINACE- soustředí se na díla B.Hrabala

Časopisy- – VOKNO- Jirous (Underground)
– REVOLVER REVUE- Saša Vondra, Jáchym Topol

NAKLADATELSTVÍ – EXIL
1- SIXTY EIGHT PUBLISHERS- vznik v Torontu- J.ŠKVORECKÝ(Tankový prapor) a jeho žena Zdena Salivarová, vydali přes 200 publikací, vydali slovník českých spisovatelů, svou činnost ukončilo v r. 1993
2- ROZMLUVY-1982- Londýn- Praha, 1990- ukončilo činnost
3- INDEX- Kolín nad Rýnem, politicky orientovaná lit.
4- KONFRONTACE- 1973- Curych (Kafka, Solženicyn,…)
5- POEZIE MIMO DOMOV- 70. léta Mnichov
6- ARKÝŘ- 1980- Mnichov

Časopisy- – SVĚDECTVÍ- 1956- Paříž- P.Tigrid
– LISTY- Řím- Jiří Pelikán

5. UNDERGROUND

Skupina umělců, kteří se odlišovali
Počátky spadají do konce 40. let, kdy vznikla edice PŮLNOC (E.Bondy,B.Hrabal)
V 70. let. Došlo ze strany mocenského aparátu(STB) k masivnímu potlačování rockových skupin
Je to naprostá nezávislost na ofic. Kultuře a politice, životní a duchovní postoj nepřipouští jakýkoli kompromis s režimem

PÍSŇOVÉ TEXTY
BEZPROSTŘEDNÍ KONTAKT S PUBLIKEM
VÝSMĚCH TOTALITNÍ MOCI
NĚKTERÉ MAJÍ I POLITICKOU HODNOTU- ZLIDOVĚNÍ

PŘEDSTAVITELÉ-
JAROSLAV HUTKA
VLADIMÍR MERTA
VLASTA TŘEŠŇÁK
JAN NOHAVICA, PAVEL, DOBEŠ
JAN BURIAN
KAREL KRYL
– počátky undergroundu spadají do 40. let, kdy vznikla Edice Půlnoc, kterou založil Egon Bondy
– k rozšíření tvorby dochází v 70. letech, hlavním námětem tvorby se stalo heslo Jsem proti
– v textech se objevují prvky dekadence, obava, úzkost, politický postoj, výsměch i vulgarita
– manifestem undergroundu je Zpráva o III. českém hudebním obrození – text vydal M. Jirous

Egon Bondy – vlastním jménem Zbyněk Fišer
– byl doktorem filosofie
– společně s Vodseďálkem vymysleli nový typ poezie, tzv. trapnou poezii – ta měla za úkol především
šokovat a provokovat, neuznávali oficiální poezii
– některé jeho texty byly zhudebněny rockovou skupinou The Plastic People Of The Universe
– jeho poezie se vysmívala komunismu, byla ironická, bez metafor
– je autorem sbírky trapné poezie Trhací kalendář

Ukázka ze sbírky Trhací kalendář

Ráno sedím na záchodě
myšlenky mám v dobré shodě
chce to jenom zatlačit
Nic se ale nechce dít
Snad to mám dědičné v rodě
nebo po spaní pohodě
nechci zas začínat žít
Nakláním se vpravo vlevo
rukou masíruji střevo
vztyčuji se nad zenit
ale hovno tkví jak dřevo
a nechce ani se slevou ze mě jít
…
Sedím na hajzlu a tlačím
Na svět přišel jsem a za čím?
Vposled padá na kolena
mi má hlava ubolená

na undergroundovou linii 50. let, kterou představoval Egon Bondy, navazuje svou tvorbou Ivan

Martin Jirous zvaný Magor
– byl uměleckým vedoucím rockové skupiny The Plastic People Of The Universe
– za pobuřování, vydávání samizdatového časopisu a za výtržnictví byl často ve vězení
– většina jeho básní zůstala v rukopisech a byla známa jen úzkému okruhu jeho přátel
– až v Mnichově vyšel soubor jeho veršů Magorovy labutí písně

– The Plastic People of the Universe – byla hudební skupina, která se stala v letech 68 – 69 vzorem
pro mladé. Zhudebnili texty Jiřího Koláře a Egona Bondyho
– jejich činnost byla násilně přerušena v roce 1976 soudním procesem
– jejími členy byl ivan Martin Jirous a Martin Hlavsa

– dalšími významnými osobnostmi byl Jáchym Topol, který byl autorem textů skupiny Psí vojáci a
Petr Placák

– výraznými osobnostmi exilu byli písničkáři, mezi nejvýznamnější patřil zejména Karel Kryl – stal se
symbolem okupačního odporu, hlavně písní Bratříčku, zavírej vrátka, působil i jako pracovník
americké rozhlasové stanice Svobodná Evropa

Bratříčku nevzlykej to nejsou bubáci
vždyť už jsi velikej
to jsou jen vojáci.
Přijeli v hranatých železných maringotkách.

Prší a venku se setmělo
Tato noc nebude krátká
Beránka vlku se zachtělo
Bratříčku, zavřel jsi vrátka?

Se slzou na víčku hledíme na sebe.
Buď se mnou bratříčku
bojím se o tebe
na cestách klikatých bratříčku v polobotkách.
…
– písničkáři stáli vždy na hraně, byli zakazováni a režimu byli vyloženě trnem v oku, protože měli velký
vliv na širokou veřejnost
– k nejznámějším patřil Jarek Nohavica, Pavel Dobeš, Jan Vodňanský, Vladimír Merta, Jaroslav Hutka,
Vlastimil Třešňák, Ivo Jahelka…

Dokud se zpívá – Jarek Nohavica

Z Těšína vyjížděj vlaky co čtvrthodinu
Včera jsem nespal a ani dnes nespočinu
Svatý Medard můj patron ťuká si na čelo
ale dokud se zpívá – ještě se neumřelo

Do alba jízdenek lepím si zase jednu
Vyšel jsem před chvílí konec je v nedohlednu
Za okny život se míhá jak leporelo
Ale dokud se zpívá – ještě se neumřelo

Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze
Houpe to houpe to na housenkové dráze
A kdyby supi se slétali na mé tělo
Tak dokud se zpívá – ještě se neumřelo