Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci
13. Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci
Pro život českého národa v 70. – 80. letech 19. století je typická vzrůstající hospodářská moc českého měšťanstva. České průmyslové podnikání stále více soupeří s německým, tím pádem se česká buržoazie stará více o svůj vlastní prospěch než o zájmy národní.
Politicky byla česká buržoazie rozdělena do dvou stran – staročeské a mladočeské. Sporným bodem byla otázka taktiky státoprávního boje. Staročeši byli zastánci politiky pasivní, mladočeši naopak byli pro politiku aktivní.
V oblasti literární se zformovaly 2 skupiny – ruchovci a lumírovci.
RUCHOVCI neboli tzv. škola národní
– spisovatelé této generace pocházejí vesměs ze zámožných vrstev
– vydávali almanach Ruch
– první číslo vyšlo roku 1868 na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu
– Ruch se nápadně odlišoval od almanachu Máj, vanulo z něj nadšení a odhodlané vlastenectví
Zásady tvorby:
– důraz na domácí tradice
– vlastenectví
– zájem o historii
– zájem o venkov
– dominantní poezie
– důraz na slovanství – odmítali překlady z neslovanských literatur
Členové:
– Svatopluk Čech
– Eliška Krásnohorská
– dočasně Josef Václav Sládek
