Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci
JAROSLAV VRCHLICKÝ – pokr.
– nejvýznamnější knihou sociální poezie je sbírka Selské balady
o vycházejí vesměs z historických událostí, uvádějí skutečné historické postavy, které se pak objevují i u Jiráska, např. Jan Sladký Kozina, kníže Laminger aj.
o sbírka je zaměřena proti panskému útlaku a cítí s utlačovanými
o typickým útvarem je sociální balada
např. báseň Hrabě Breda – hrabě Breda se nemohl dočkat daní od sedláků, nechal pochytat všechny ženy a ostříhat je dohola. Jednu z nich si nechal na noční laškování, ráno našli Bredu mrtvého – dívka ho uškrtila svými vlasy a sama pak vyskočila z okna
– Vrchlický ve své tvorbě nevynechal ani intimní lyriku
o odrážel se v ní jeho soukromý život, zpočátku štěstí, radost z manželského života a otcovství, např. ve sbírce Dojmy a rozmary
o později zklamání z rozpadu manželství, poezie se stává bolestnou, posmutnělou, např. ve sbírce Okna v bouři
ukázka:
Okna v bouři
… „ Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu – ale v duši věčný máj,
šel vichřicí- však slyšel zpívat kosy,
šel pouští – a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
Jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí… „
– divadelní tvorba čerpá náměty z historie antické i domácí, nejznámější hrou je komedie Noc na Karlštejně
o děj je ze 14. století, odehrává se na hradě Karlštejně
o zápletka vyplývá ze zákazu Karla IV., který znemožňoval ženám vstup na hrad, jeho žena Alžběta Pomořanská se převlékla za panoše a zákaz porušila. Pro svou sílu (lámala meče) byla odhalena a zákaz zrušen.
– překladatelská tvorba
o překládal ze všech světových jazyků, např. Goethova Fausta