Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci

JULIUS ZEYER
– vystudoval jazyky a literaturu, dějiny umění a filozofii, kterou nedokončil
– rád cestoval, udržoval kontakty se světovou literaturou
– liboval si v cizích látkách, zajímal se o historii

Dílo:
– ve své epické poezii čerpal z historie české i světové
o např. Vyšehrad, Čechův příchod

– k nejznámějším prozaickým dílům patří romány Jan Maria Plojhar a Dům U tonoucí hvězdy, povídkový soubor Tři legendy o krucifixu

Jan Maria Plojhar
– psychologický román s autobiografickými prvky, autor má s Plojharem společné názory na společnost, nikoli životní osudy
– hlavní postavou je Plojhar, který je zraněn v souboji s německým důstojníkem, který urazil český národ, jede se léčit do Itálie, kde prožije velmi intenzivní milostný vztah. Podléhá však svému zranění a u jeho smrtelné postele umírá i jeho láska.

Dům U tonoucí hvězdy
– hlavní postavou je Slovák Daniel Rojko, který žije v Paříži. Velmi zde strádá touhou po domově, kam se nemůže vrátit – nemá kam. Nakonec umírá žalem ve svém bytě v domě U tonoucí hvězdy.
– je to jeden z prvních románů, který se zabývá pocity emigranta v cizí zemi – emigrantská literatura

– dramatická tvorba – romantická pohádka Radůz a Mahulena
o o síle opravdové lásky princezny Mahuleny k princi Radůzovi
o pohádka byla zhudebněna Josefem Sukem