Obraz venkova v české lit.

Alois a Vilém Mrštíkoví
– oba bratři tvořili společně,ale i samotně. Jsou spoluautory dramatu Maryša a vesnické kroniky Rok na vsi
Maryša – tragédie
dílo je ostrou kritikou morálky bohatých sedláků, pro které grunt, majetek znamenají víc než štěstí jejich dětí
Lízal a Lízalka, rodiče Maryši, necitelní lidé, ji bezohledně nutí k sňatku s člověkem, kterého nemiluje, s bohatým sedlákem Vávrou. Maryša miluje Francka, chudého domkáře, ale je poslušnou dcerou, ctí desatero a sňatek se uskuteční.
Manželství je pro Maryšu nesnesitelným utrpením, ale vzorně se stará o děti a domácnost. Francek se nečekaně vrací z vojny, nabízí Maryšce útěk do Brna, ale pro Maryšu to není řešení (je nešťastná, ale nebude špatná), přestože má Francka ráda. Pro ni není žádné východisko, a tak reaguje nepřiměřeně. Otráví Vávru jedem na krysy.

VÍTĚZSLAV HÁLEK
– své básně epické shrnul do sbírky Pohádky z naší vesnice
o Hálek pochází z malé vesničky, proto je mu toto prostředí tak blízké
o snažil se realisticky zachytit skutečný život na vesnici, především ukazuje, že je tam bída a že ten život není tak idylický, jak se na první pohled zdá
o např. báseň Dražba – matka žije sama s dítětem, musí prodat krávu, což je
pro ni jediný zdroj obživy
o v názvu je slovo pohádka – jen ironie

Psal povídky z venkovského prostředí, v nichž si všímal 3 základních témat:
o vynucené sňatky pro peníze – Muzikantská Liduška
o problematika výminkářů – Na vejmínku
 výminek – od slova vymínit
 statkář odevzdal statek se vším všudy synovi či zeti a ten se zavázal, že se bude o rodiče starat. Hálek poukazuje na to, že zřizování výminků probouzelo v dětech bezcitnost vůči svým rodičům, ti museli mnohdy chodit žebrotou.
o sociální rozvrstvení vesnice, tzn. vztahy mezi bohatými sedláky a chudinou – Na statku a v chaloupce