Narodní obrození 2/3

Mluvené slovo je působivější než čtené, proto se obrozenci snažili zajistit pravidelná česká představení a napsat hry pro lidové publikum.
Praha měla již od roku 1738 stálé německé divadlo, od roku 1783 divadlo Stavovské, později se hrálo česky i ve Stavovském a protože představení měla úspěch, založili vlastenci dřevěnou stavbu – Boudu. Ta bojovala s finančními těžkostmi a ještě koncem 18. stol. byla stržena.

2. fáze:

Josef Jungmann
Jazykovědec, překladatel a básník, propagátor češtiny.

– Slovník česko-německý
5ti dílný, čerpal z literárních památek, řeči lidu a jiných jazyků, vytvářel novotvary, vznik českého odborného názvosloví
– Rozmlouvání o jazyce českém
obraz nízké úrovně češtiny

Vznik 1. českého vědeckého časopisu Krok

– Slovesnost
učebnice literární teorie + čítanka
– Historie literatury české
soupis literárních památek od nejstarších dob po současnost
– Oldřich a Božena
1. česká romance

Pavel Josef Šafařík
– Slovanské starožitnosti
nejstarší dějiny Slovanů
– Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích
německy, slovanstvo považováno za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí, myšlenka velikosti Slovanstva, Češi součástí velkého celku

František Palacký
Otec národa, stoupenec austroslavismu (nevíš co to je :D). Věřil v pravost rukopisů, chápal české dějiny jako souboj Čechů a Němců.
– Dějiny národa Českého v Čechách i v Moravě
5ti dílné, německy, později i česky, zachycuje dějiny národa od nejstarších dob

Jan Kollár
básník ze slovenska, psal česky, tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti
– Básně
milostné sonety Míně, která splývá s dcerou bohyně Slávy, symbolem budoucího Slovanstva