Světová próza 1.poloviny 20.století

RUSKO
– emigrantská literatura – někteří autoři museli po revoluci emigrovat nesnaží se přizpůsobit ruskému sociálnímu realismu
– domácí literatura – „budovatelský román“ – kladným hrdinou je vždy bolševik (revolucionář) a musí bojovat proti reakcionářům; hrdina je nekomplikovanej, lidé se vlivem hrdiny přiklánějí na lepší stranu popularita = podlézavost, vychvalováni Stalina, revoluce

Isaak Emanuilovič BABEL
– žid
– bojoval jako kozák v druhé brigádě generála Buďona
– „Rudá jízda“ – 36 povídek o tažení brigády Buďoného proti Polákům na území Ukrajiny, děj je popsán objektivně a nezaujatě používá tzv. novou estetiku románu – používá dvě protichůdné významové roviny
– „Oděské povídky“ – autobiografické povídky z jeho mládí (např. „Historie mého holubníku“ – o přijetí na gymnázium)

Boris PILŇAK
– „Holý rok“ – první román o revoluci, základní dílo sovětské literární avantgardy; kubofuturistický program Holý rok zobrazuje realitu z různých úhlů – až parodický účinek; sekaná próza – tradiční vyprávění se střídá s citacemi schválně nedokončený

Jevgenij ZAMJATIN
– „My“ – musel emigrovat do Paříže; popisuje obavy z budoucnosti lidstva – utopická vize důsledků uplatnění komunistických principů; děj se odehrává v 26. století, vypráví ho konstruktér vesmírné lodi, lidé nemají jména, přesná organizace času, v den volem Dobroditele (ten nejvyšší) propukne revolta – potlačena a organizátoři popraveni; předchůdce sci-fi