Literatura v období baroka ve světě a u nás, osobnost J. A. Komenského IV.

Ústní lidová slovesnost

Vzniká převážně mezi venkovským lidem a uchovávána je po generace ústním podáním.
Hlavními žánry jsou:
a) sociální písně – podávají otřesné svědectví o robotě
– Ti sedláci ubozí
b) pohádky – lidé hledali útěchu, vkládali touhu po spravedlnosti
– Čert a Káča
c) pověsti
– O Žižkovi
– O blanických rytířích
d) lyrika
– pracovní písně
– přísloví, říkadla, hádanky
e) lidové balady
– Osiřelo dítě
– Matka vražednice
– Utonulá
f) drama
– nejčastější byla lidová hra se zpěvy
– loutkové divadlo
– Matěj Kopecký – jeden ze zakladatelů loutkového divadla, zasloužil se o jeho rozvoj

V době NO se stala důležitým inspiračním zdrojem.
Lidovou slovesnost se v 19. století snažili zaznamenat tzv. sběratelé. Mezi nejznámější patří K. J. Erben a B. Němcová.

2) Emigrantská literatura

Pavel Stránský
– autor spisu O státě českém. Je napsán latinsky, zdůrazňuje předbělohorskou dobu

Pavel Skála – autor Historie církevní – studuje od počátku vznik a vývoj církve

Jan Amos Komenský ( 1592 – 1670 )

Nejdůležitější postava českého baroka svým významem daleko přesahující tuto éru.
Učitel národů, zakladatel moderní pedagogiky, představitel emigrantské literatury.
Byl filosof, pedagog, historik a překladatel, originální básník..
Narodil se pravděpodobně v Nivnici na jižní Moravě. Nabyl velkého vzdělání na evropských univerzitách – na studiích v Německu ( Herborn, Heidelberg ) poznal, jak u jiných národů pokročilo vědecké bádání, proto bylo jeho cílem povznést i českou vědu na vyšší úroveň.
Po návratu z Evropy působil jako učitel v Přerově a ve Fulneku. Byl také poslední biskup jednoty bratrské.
Když musel r. 1621 uprchnout z Fulneku před plenícími španělskými vojáky, ztratil část svých rukopisů a celou knihovnu, za moru v Přerově mu zemřela první žena.
Po vydání ostrých nařízení proti nekatolíkům opustil r. 1628 vlast a usadil se v polském Lešně (už dříve útulek pro příslušníky JB).
V příštích letech navštívil také Anglii ( založit akademii věd ) a Švédsko.
Vestfálský mír r. 1648 znamenal konec jeho nadějí na návrat do vlasti. V té době zemřela také jeho druhá žena.
Při požáru v Lešně r. 1654 mu shořel materiál k slovníku Poklad jazyka českého.
Ke konci života se usadil u svých přátel v Amsterodamu. Pohřben je v Naardenu.

Jeho dílo můžeme rozdělit na spisy pedagogické a spisy pansofické – vševědné.

Jediné umělecké literární dílo je Labyrint světa a ráj srdce
– inspirovaný Božskou komedií
– poutník (autor – toužící po poznání) prochází městem bludištěm (světem). Jeho průvodci, Vševěd, Všudybud (zosobnění lidské zvídavosti) a Mámení (přejímá bez uvažování cizí názory), mu nasazují různé brýle. On ale všude rozpoznává jen podvod a klam. Východiskem ze zoufalství a jedinou útěchou je mu Bůh.
– dílo je typickou barokní alegorií
– je psáno prózou, i když skladba má básnický ráz