Antická literatura

• Řecké drama – v Řecku se žánr vyvíjel od eposu přes lyrické bajky až k dramatu. Drama se vyvinulo z obřadných her boha Dionýsa, základem byly mimické výstupy s maskami. Později se vyvíjí dva základní žánry:
o Tragédie – náměty z oblasti morálky, cti, konflikt člověka a bodů, tragický konec
– používají se masky; ženské role hrají muži
– objevuje se chór – sbor, který komentuje události
– zpočátku 1 herec, později 2 až 3 herci

AISCHYLOS – ve svých hrách řeší všelidské mravní otázky
– čerpal ze starých mýtů, podle kterých bohové určují předem lidem jejich osud
– zavedl na scénu 2. herce – vznikl tedy dialog

Oresteia – jediná řecká trilogie (Agamemnon se vrací domů od Tróje, je však zabit vlastní ženou Klytaimestrou a jejím milencem Aigisthem; Agamemnonův syn Orestes, ukrytý v cizině, se po letech vrací a z příkazu boha Apollona zabije Aigistha a vlastní matku, nová vražda žádá nové potrestání; Orestes je však nakonec osvobozen a do budoucna bude posuzovat vinu a nevinu občanský soudní sbor)

Peršané – zde opěvuje hrdinství Řeků v Řecko-Perských válkách

SOFOKLES – uvedl na scénu 3. herce
– námětem se mu staly báje a pověsti o thébském rodu
– ze 123 dramat se dochovalo 7

Král Oidipus – myšlenkou díla je, že proti vůli bohů jsme bezmocní (Théby trpí za zločiny nevědomky spáchané Oidipem – vražda otce a incest s matkou, Oidipus se olepí, aby neviděl následky hrůz, jejichž se dopustil

Antigona – zachycuje konflikt mezi „proměnlivými“ zákony vládců a věčnými pravidly morálky (Hlavní hrdinkou je Oidipova dcera Antigona. Po odchodu Oidipa bojují jeho dva synové o trůn, ale zahynou a králem se stává Kreón. Jeden z bratrů zůstává nepohřben za vlastizradu, ale Antigona se rozhodne pohřbít i přes Kreónův zákaz. Kreón ji proto zaživa zazdí do královské hrobky a za to ho stihne trest bohů. Jeho syn i manželka spáchají sebevraždu. Kreón chce také zemřít.

Elektra – oslavuje hrdinský postoj Agamemnonovy dcery Elektry, která vzdoruje vrahům svého otce a pomáhá pomstít jeho smrt