Meziválečná poezie
Josef Hora – pokr.
2. básnické sbírky Tvůj hlas, Tonoucí stíny
o jsou si tematicky velmi blízké
o básníkův vztah k času se podstatně mění – stává se jeho nepřítelem
o básník utíká do vlastního nitra, cítí se osamělý, poezie je melancholická
Závrať (Tvůj hlas, 1930)
Té závrati, vidět ptáka, jak vzlétá,
zahradníka, jak pod rukama
mu kvetou z hlíny všecky barvy světa,
proměna podob na tvé lidské tváři,
dětský úsměv, jenž v ohňostroj se mění,
a trávy září, kroky v travách září.
Viděti bílé prsty v temném vlase,
tisíce sluncí na měkkém dnu lesa,
když polednem zpěv klasů rozdouvá se.
Tančící chvíle v šatu našich písní,
jasnou pleť hodin, padajících s jezu
za hudby vln, jež modrým světlem třísní
naše oči a rty jak snítka bezu.
3. básnická sbírka Máchovské variace
o 16 básní, spříznění s Máchou – téma lásky, země, domova, času
o napsáno ke 100. výročí úmrtí K. H. Máchy
