Meziválečná poezie
Vítězslav Nezval – pokr.
Edison
– oslavuje tvořivou práci člověka
– inspirací mu byla osobnost vynálezce žárovky
o autor se prochází v noci pražskými ulicemi a uvidí stín člověka ( hazardního hráče ), který se chystá spáchat sebevraždu = toto je druhá strana moderní a uspěchané doby, strana negativní,
o báseň pokračuje obrazem života mladého Edisona,
o následuje obraz moderního světa techniky a vynálezů = strana pozitivní,
o v závěru se báseň stává optimistickou a radostnou, největší štěstí je štěstí z objevů, z touhy přetvářet
o původní refrén je smutný a pesimistický, postupně se mění v opak:
„Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti“
X
„Bylo tu však něco krásného co drtí
odvaha a radost z života i smrti“
Edison – ukázka
Skláněje se z mostu uviděl jsem stín
sebevrahův stín jenž padal do hlubin
bylo tu však něco těžkého co pláče
byl to stín a smutek hazardního hráče
řekl jsem mu probůh pane co jste zač
odvětil mi smutným hlasem nikdo hráč
bylo tu však něco smutného co mlčí
byl to stín jenž jako šibenice trčí
stín jenž padal z mostu; vykřikl jsem ach!
ne vy nejste hráč! ne vy jste sebevrah!
