Národní obrození českých zemí 1/8

Národní obrození českých zemí

( 1775 – 1848 ) 848 – revoluční rok

V době, kdy francouzská lit. měla svého Valtaira a německá Goetha, se zdálo, že české písemnictví je odsouzeno k zániku.
V 70. letech 18. stol ( kolem r.1770 ) počet českých knih vydaných v jednom roce nepřesáhl číslo 5.
Od té doby knižní produkce v českém jazyce vzrůstá, literární život se stává bohatším a rozmanitějším a během 2 – 3 generací se vytvořila díla, která patří k nejhodnotnějším v 19. stol. Této době nového vzestupu říkáme národní obrození.
Byla opět vytvořena takřka neexistující česká literatura, česká věda, novinářství a divadlo.
Byl vytvořen spisovný jazyk. Je to důležité období v naší literatuře.

Zdroje, které vedly ke vzniku NO :
– šíření osvícenských myšlenek
– rozpad feudalismu
– josefínské reformy

Reformy Josefa II. :
– toleranční patent (1781) – bylo dovoleno hlásit se i k jiné církvi než katolické
– zrušení nevolnictí (1781) => přesun obyv. z vesnic do měst, více česky mluvících
– zrušení jezuitského řádu => mohli vznikat i jiné památky než církevní

NO bylo označováno jako vzkříšení národa ( křísitelé ) nebo probuzení ( buditelé ).
Inspirací byla ústní lidová slovesnost.

Nositelem NO byla především česká buržoazie a česká inteligence, které se mohly opřít o venkovský lid (učitele a kněze).
Významným činitelem při utváření národního vědomí bylo divadlo.

1. období – obranné

Cíl: obnovit čes. jazyk jako hlavní znak národní pospolitosti, vzor veleslavínova čeština. Zájem o čes. kulturu a dějiny.
Psaly se obrany, kde autor hájí právo na český jazyk. Byla vydána Balbínova obrana ( Rozprava ). Vyšla až nyní, protože do té doby byla jen v rukopise, o který se nikdo nezajímal.

Karel Ignác Tháma – autor jazykové obrany ( vzorem byl Balbín ).

1. Zábavná literatura
Václav Matěj Kramerius
Jako jeden z prvních pochopil význam novin. Založil nakladatelství Česká expedice (1791)vydával české knihy ( navazuje na Veleslavína ).
Vydával také noviny – Krameriusovi C.K. (císařsko královské) vlastenecké noviny.
Vydával hlavně cestopisy a knížky lidového čtení, také překlady
Arabské pohádky, Čarodějnice Megera, Hrabě Rožmberk.