Hlavní proudy a osobnosti české prózy 1. poloviny 20. století

RURALISMUS
– vztah k půdě (předpoklad existence), morální zkaženost z nedostatku vztahu k půdě, zhoubné působení městské civilizace, venkovský život – jediná spolehlivá základna (morální čistota)
– zobrazují venkov i s problémy – germanizace, průmyslová revoluce, …
– důraz na tradice a rodinné vztahy, tíhnutí ke křesťanství -> konzervativci
– časopis Sever a východ
– programově se hlásili k severské literatuře

František KŘELINA (1903 – 1976)
– vystudoval učitelství
– v 50. letech vězněn, po propuštění dělník
– prozaik a básník
– HUBENÁ LÉTA – sociálně realistický román z Podještědska, mladí lidé v době hospodářské krize, záchranou je návrat k půdě

Václav PROKŮPEK (1902 – 1974)
– prozaik a publicista
– ZAKRY TO SLZAMI – příběh lásky sedláka ke své ženě a obětovává se na její záchranu – idealistický román
– ZTRACENÁ ZEMĚ – venkov před 2. světovou válkou

Jan ČAREK (1898 – 1968)
– básník pro děti
– SVATOZÁŘ – sbírka básní

Josef KNAP (1900 – 1973)
– jeho hrdinové jsou pevně spojeni s půdou a rodinou odtržení = konflikt, neštěstí
– redigoval Sever a východ
– zasloužil se o vydání sborníku BÁSNÍCI SELSTVÍ – studie ruralismu u nás
– LITERATURA ČESKÉ PŮDY – studie ruralismu, přehled ruralistický autorů
– RÉVA NA ZDI – román
– MUŽI A HORY – příběh ze života slovenských horalů, pastevců a vinařů
– CIZINEC – hospodář musel odejít za svého území – tragédie

A. C. NOR (1903 – 1986)
– vlastním jménem Josef Kaván
– náměty ze selské vesnice
– projev naturalismu
– ROZVRAT RODINY KÝRŮ – rodina ze Slezska a její úpadek, slezský dialekt