Obraz venkova v české lit.
KAROLINA SVĚTLÁ (vlastním jménem Johanna Rottová)
– po smrti svého jediného dítěte se psychicky zhroutila a odjela do rodiště svého manžela – do vesničky Světlé pod Ještědem – podle ní si vzala literární pseudonym a psala zde svá nejznámější díla
– základní význam v její tvorbě má tzv. ještědská próza
o do popředí staví postavu mladé ženy, která prožívá vnitřní konflikt – dát přednost milostnému citu, nebo mravní povinnosti či odpovědnosti? Hrdinka vždy popře svůj osobní cit a prospěch a dá přednost povinnosti a odpovědnost ( stejně jako Světlá ve svém životě, konkrétně ve vztahu s Nerudou )
o do tohoto cyklu patří 5 románů: Vesnický román, Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina, Nemodlenec
Vesnický román
– toto dílo bylo zřejmě ovlivněno vztahem Světlé k Nerudovi
– Vypráví o nešťastném manželství Antoše se žárlivou a sobeckou ženou. Antoš se zamiluje do Sylvy, ale manželství je pro oba svazek posvátný a nezrušitelný, pro je celý konflikt vyřešen potlačením citu.
Frantina
– Frantina se pro svou rozhodnost a energii stává ve vesnici rychtářkou. Miluje však muže, který je vůdcem loupežníků. Když to Frantina zjistí, nechá ho popravit – zvítězí zodpovědnost nad osobním štěstím.
ještědské povídky, které shrnula do knihy Kresby z Ještědí
o součástí tohoto souboru je i povídka Hubička, kterou pak přepracovala Eliška Krásnohorská na libreto ke Smetanově stejnojmenné opeře
LADISLAV STROUPEŽNICKÝ
– autor veselohry z vesnického prostředí Naši furianti
– furiant je člověk domýšlivý, samolibý, výbušný, musí mít poslední slovo, rád se pře, jeho názor musí vyhrát, protože má majetek
Základní zápletka je zanedbatelná, děj je jednoduchý. Jde o spor, kdo bude ve vesnici ponocným. Starosta se dostává do rozepře s prvním radním, neb každý z nich prosazuje svého kandidáta. A tak nepřímo ohrožují sňatek svých dětí. Spor končí nakonec smírem, hra nebyla pochopena, autor musel dokonce vysvětlovat, co tím myslel.
Autor charakterizuje přesně venkovské typy i to, že kdo má větší majetek, má ve vesnici větší slovo, vliv, dokonce se považuje za lepšího člověka. Stroupežnický zesměšňuje nafoukanost, hloupost, přehnané sebevědomí sedláků, kteří se zajímají jen o svůj majetek.
