Renesance a Humanismus 3/3

Český Humanismus

Viktorin Kornel ze Všehrd
– formuloval český národní humanismus, nekladl důraz na neplodnost ale na krásu jazyka
– dokonalým jazykem pro něj byla latina, proto se snažil z češtiny udělat stejně dokonalý jazyk jako byla latina
– napsal „Knihy o napravení padlého“ a „O právech, súdiech a dskách země české knihy devatery“

– Kornelius – právník
– po nástupu Habsburků 1526 se české země staly součástí velké mnohonárodnostní říše, což umožnilo kulturní výměnu, ale zkomplikovalo národnostní a politické vztahy
– vládnoucí vrstva podporuje jen taková díla, která vyhovovala zájmům královské politiky
– stejně jako dřív stojí vedle sebe tvorba latinská a česká, ale latinská se dostává do slepé uličky, protože nebyla žádná osobnost, která by se vyrovnala Hasištejnskému
– tvorba českého humanismu se zdárně vyvíjela, nejrozšířenější byla tvorba vzdělávací
– rozvíjelo se dějepisectví a v této době vznikla slavná Kronika Česká od Václava Hájka z Libočan
– tato kronika byla velmi oblíbená, byly v ní zpracovány české dějiny poutavou formou, ale historicky nebyla příliš spolehlivá
– v této době vzniklo také několik významných cestopisů

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
– velmi vzdělaný dvořan, popsal svou cestu do Palestiny a Egypta, zajímal se o hudbu

Václav Vratislav z Mitrovic
– velmi prostým stylem vylíčil zážitky z cesty do Cařihradu a z tureckého vězení, do kterého se diplomat dostal jako vyzvědač

Oldřich Prefát z Vojanova
– popsal cestu z Benátek do Palestiny a zpět

– za vlády Rudolfa II. Bylo velmi přáno umění, literatuře a vědě, této době se říká Rudolfínská, Předbělohorksá neboVeleslavínská

Daniel Adam z Veleslavína
– byl to historik, universitní profesor, tiskař a nakladatel, byl ženatý s dcerou Melantrichovou (Melantrich = neslavnější nakladatel)
– vydal asi 50 různých spisů, hodně překládal

– spolu s rozvojem literatury vznikala potřeba teoretického díla o jazyce, tak vznikla 1. mluvnice češtiny
– vznikla 1. gramatika autorů: Optát, Gzel a Filomates, překládali Nový Zákon a postřehy shrnuli v tomto díle

Vavřinec Benedikt z Nudožer
– je autorem další významné české gramatiky

Jan Blahoslav
– také napsal českou gramatiku, ale ani tato není ucelená učebnice v dnešním slova smyslu
– zájem o jazyk představoval jen část jeho tvorby
– pocházel z Přerova, studoval v zahraniční, staral se o archiv Jednoty bratrské a usadil se v Ivančicích
– napsal Filipika proti Misomusům – v tomto díle napadá odpůrce vzdělání
– dále napsal Muzika – teoretický zpěvník
– také se podílel na vydání Kancionálu Šamotulského, byl vydán v polských Šamotulách
– přeložil Nový zákon, v tomto překladu vycházel z lidového jazyka, ale splňoval i náročné požadavky
– po jeho smrti pak skupina autorů Jednoty bratrské pořídila překlad Starého zákona a v letech 1579-1594 vydali v Kralicích 6-ti dílnou Bibli Kralickou
– jedna z vrcholných hodnot české literatury a ve své době byla považována za vzor spisovné češtiny