Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek
Prozaik a žurnalista.

• Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války –
1. díl – V zázemí
2. – 4. díl – Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku;
4. díl dokončil přítel Karel Vaněk.

– I. díl začíná dialogem Josefa Švejka s paní bytnou Millerovou těsně po Sarajevském atentátu. Pak pokračuje Švejkovými příhodami např. u před obvodní komise, v blázinci, v nemocnici, ve vězení, ve službách německého feldkuráta Otto Katze (polní kněz), který pak Švejka prohrál v kartách s německým nadporučíkem Lukášem, se kterým pak Švejk odjíždí na frontu v tzv. Budějovické anabázi.
Další díly: V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku. Děj se odehrává v přední linii rakouské armády na srbské a ruské frontě, kde se Švejk dostane do zajetí. Je obžalován z vlastizrady a má být popraven. Nakonec se vrací ke své marškumpanii.

Švejk jako literární typ:
o jeho chování, výroky a činy jsou často mnohovýznamové. Je stěží poznat, zda je to prostomyslný dobrák, úředně uznaný blb, ulejvák, vychytralý filuta nebo moudrý blázen.

o je neustále aktivní v jednání i v řeči, nic ho nevyvede z míry, v každé situa¬ci zachovává klid a rozvahu. Má vždycky poslední slovo.

o do puntíku plní rozkazy nadřízených a tím je přivádí k zuřivosti.

o je to lidový typ, který nemá obdoby ve svět. lit,, hloupý Honza z pohádek … Ve styku s představiteli války pomáhá vyvolat situace, které veškeré“hodnoty“ starého světa zesměšňují. Ve styku s lidmi, kteří jsou stejně jako on posti¬ženi starým světem, je jeho postoj humorný.

Román je psán jako sled volně přiřazených dějových epizod. Vedle dokumentaristických postupů tu najdeme řadu přísloví a průpovídek, jejichž cílem je válku zesm욬nit. Komického efektu dosahuje autor ironií, parodií, nadsázkou, asociacemi. Jazyk – hovorový, obecná čeština, slang, vulgarismy, zkomoleniny.

o Feldkurát Katz – pil, hrál karty, kouřil, záporná, ale dobrá postava
o Nadporučík Lukáš – ke svému nadřízenému se chová hnusně, ponižuje ho, nikdy nepřizná svou vlastní chybu, zodpovědnost vždycky svede na někoho jiného
o Poručík Dub – tupec na entou, malý, agresivní, uřvaný, byl učitel, tahleta postava je napsaná podle skutečnosti, je Čech a dokázal ubližovat svým lidem: „kam vítr, tam plášť“.

Všichni ti co jsou dole mají plus, všichni ti co jsou nahoře mají jedno velké plus.

Švejk byl hodně fikaný.
• Můj obchod se psy a jiné humoresky, Trampoty pana Tenkráta – předválečné soubory povídek
• Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona – dělá si srandu z politiky, jde o mystifikaci ( schválně nás uvádí v omyl )