Hlavní proudy a osobnosti české prózy 1. poloviny 20. století

OBRAZ VÁLKY

Jaroslav HAŠEK (1885 – 1923)
– během studií na Obchodní akademii procestoval půl Evropy (Halíč, Slovensko, Uhry, …) a půl Asie
– měl temperament dítěte a zůstal dítětem po celý život byl neobyčejně pracovitý, napsal více než 1500 povídek (MŮJ OBCHOD SE PSY, TRAMPOTY PANA TENKRÁTA), črt, humoresek a obsáhlý humoristický román, jenž byl přeložen do 55 cizích jazyků
– po studiích byl zaměstnaný jako úředník v Slavii (banka), jenže utekl pomoci povstalcům do Makedonie, při návratu z Makedonie, roztrpčen a zklamán, se stal tulákem, mezi tuláky se naučil chápat život drsně a reálně po návratu do Prahy zaměnil tuláctví za bohémský život v pražských krčmách a vinárnách, nemohl dostat stálé zaměstnání
– získal si pověst bohéma a mystifikátora, kterému není nic na světě svaté a nedotknutelné – vysmíval se světským i duchovním autoritám a společnost mu to oplácela nepochopením a podceňováním
– Hašek však nebyl smíšek ani lehkovážný bohém, základním rysem jeho povahy byla měkkost, rychlý přechod z nálady do nálady, snaha upoutat pozornost, trpěl depresemi a bohémská zábava mu byla únikem z trpkosti a tísně denního života, byl to ovšem i pijan a skandalista
– Hašek byl ve všech hospodách znám svou vypravěčskou improvizací, díky kterému dokázal z banality vytěžit záblesky výborného a moderního humoru
– v podobném duchu sepsal své první dílo POLITICKÉ A SOCIÁLNÍ DĚJINY STRANY MÍRNÉHO POKROKU V MEZÍCH ZÁKONA ( strana, kterou založil v hostinci „Kravín“ v době voleb do říšské rady) – byl to spis, který byl považován za parodii známých osobností veřejného života té doby a nemohl byt otištěn