Moderní básnické směry na přelomu 19. a 20.století III.
Paul Verlaine
– představitel symbolismu a impresionismu
– přítel Rimbauda, ale postřelil ho- rozešli se; bohémský život – alkohol, nemocnice, vězení
– poezie náladová, melancholická, zvukově malebnou s opakovanými motivy nebo refrény, působí zpěvně a rýmově, obsahově neurčité, vsugerovat čtenáři pocit – nálada okamžiku
• Saturnské básně – vliv Baudelaira. líčí krajinu, lásku, stesk a smutek
b. Podzimní píseň – nejznámější, pocity vzbuzené podzimní přírodou – nejistota, beznaděj, melancholická nálada, teskná
• Dobré písně – vzpomíná na manželku, která od něj odešla.
• Prokletí básníci – kniha, kde přibližuje jejich poezii, stěžuje si že jim společnost nerozumí.
• Moudrost, Galantní slavnosti
• Básnické umění – programová báseň, formulace zásad symbolistické poezie (požadavek hudebnosti veršů, obsahová neurčitost)
ANGLIE
Oscar Wilde
– dekadence; dramatik, básník a prozaik; homosexuál
– jeho život i tvorba v rozporu s viktoriánskou Anglií – nespokojenost s anglickým systémem
• Obraz Doriana Graye – román; mladý muž Dorian Gray je vzhledově krásný, ale uvnitř zkažený, jeho zločiny se promítají do jeho portrétu (deformace), pojetí je fantastické, závěr nečekaný, zničením obrazu zabije Dorian sám sebe.
• Šťastný princ a jiné pohádky – soubor pohádek (Slavík a růže)
• Ideální manžel; Jak je důležité míti Filipa – dram.hry; konverzační hry -vtipné dialogy a duchaplné zápletky
USA
Walt Whitman
– – průkopník civilismu (oslavuje výhody a možnosti civilizace, techniku, stroje, města)
• Stébla trávy – autor jediné básnické sbírky; oslava všech úspěchů dosavadní vědy
ČESKÁ LITERATURA
– u nás také prohloubení politické a společenské krize
– nespokojenost s politickou situací u nás
– nedocenění a neúspěchy v nár. boji
– nespokojenost s vídeňskou vládou
– vytyčení politických cílů (osamostatnění ČR)
– anarchismus, individualistický postoj ke světu
– proces s „omladinou“
hnutí Omladina – protirakouská organizace, rakouská vláda s nimi vedla proces, mnozí zatčeni a uvězněni (Fr. Gellner, V. Dyk, S. K. Neumann)
– literatura: rozpory mezi nastupující novou literární generací a starší generací
Česká moderna
– vzniká hnutí mladých autorů (Česká moderna)
– ovlivněná novými uměleckými směry (impresionismus, symbolismus i dekadence a satanismus)
– velmi ostře zaměřeni proti lumírovcům (Vrchlický terčem jejich kritiky- zastaralá, vyčpělá tvorba) proti realistům
– politicky proti mladočechům
– zajímají se o psychologii, sociologii, filozofii
– bez jednotného uměleckého programu (různé zaměření), silné individuality – skupina se velice brzy rozpadá
– vystupuje s prohlášením Manifest České moderny (1895)- týkal se uměleckých i politických otázek
– autor J.S.Machar + doplňky F.X.Šalda
– požadavky:
-umělecká individualita – právo jedince na vlastní osobité pojetí tvorby, svobodný literární projev
-osamostatnění kritiky jako literárního odvětví rovnoceného s ostatními
-všeobecné hlasovací právo, ochranu pracujících před vykořisťováním
– podepsali: J.S. Machar, F. X. Šalda, A. Sova, O. Březina, V. Mrštík, J. K. Šlejhar
– časopis Moderní revue (1894) -oddělení od manifestu, centrum české dekadence
Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček
Symbolismus v Evrope: básnické a umělecké hnutí vzniklé ve Francii 80. let 19. století a zvláště se pak rozvíjí na počátku 20. století. Vychází z užívání symbolů což znamená, že konkrétní předmět slouží k označení jiného abstraktního pojmu.