Moderní básnické směry na přelomu 19. a 20.století IV.
Otokar Březina (vl. jménem Václav Jebavý)
– nejznámější český symbolista, básník a filozof
– venkovský učitel na moravském venkově, žije v osamění (plachý člověk, uzavíral se do svého soukromí), pesimismus
– nábožensky založený, odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem
– jeho poezie je soustředěná na náboženskou tématiku, na víru v boží milosrdenství a věčný život
– básně na hranici mezi realitou a mystikou, symboly, nic konkrétního, zajímavé metafory, stal se inspirací
obrazové bohatství (napětí mezi světem a metaforickými představami), citovost (bolest, stesk)
• Tajemné dálky -1. sbírka
– pesimismus (z os. pocitů – nenaplněná láska, smrt obou rodičů), vzpomíná se smutkem na mládí
b. Moje matka – vzpomíná na mrtvou matku, tížila ji chudoba, ale zbožná, obětavá, hluboký vztah k ní, tíha osudu i u něj, bolestné zážitky, pocit samoty, ponurost, odevzdanost, neurčitost
• Svítání na západě – sbírka, zabývá se otázkou smrti
– smrt je chápána jako vysvobození z pozemských starostí a začátek něčeho lepšího
– západ = smrt, vykoupení z utrpení, protiklad – svítání v životě jiném (oxymoron)
b. Tys nešla – neurčité téma, na něco čeká (žena, inspirace, smrt?), zklamání, zachycení duševního stavu, pocitů, nálady, působí na smysly, obraznost
• Větry od pólů – sbírka, abstrakce
– hledá odpověď na nejzákladnější filozofické otázky, smysl života
– snaha uniknout od reality
• Stavitelé chrámu – sbírka
– „stavitelé chármů“ jsou básníci, umělci a vůdcové, kteří vybudují lepší budoucnost
• Ruce – sbírka, (jako stavitelé chrámu)
– každý jedinec je spojen s vesmírem řetězem neviditelných rukou (mlhavá představa o zbratření lidstva)
• Mrtvé mládí – pesimismus
• Hudba pramenů – kniha esejí, pojednává o básních
• Skryté dějiny – esej
Karel Hlaváček
– představitel dekadence i symbolismu (skupina kolem časopisu Moderní revue)
– zemřel předčasně na tuberkulózu (24 let)
– poezie tesklivě, melancholicky laděná, hudebně stavěná, s častými pojmy z hudební oblasti, pakují se refrény nebo jednotlivá slova, tím je navozena monotónnost
• Sokolské sonety – sbírka v duchu sokolských zásad (zdraví, čistota, pravda)
• Pozdě k ránu – sbírka, uvedena básní v próze
– v symbolech je zachycena neskutečná snová krajina mezi nocí a dnem, zachycuje atmosféru
• Mstivá kantiléna – sbírka (kantilény – lyrické básně, písně, mají tklivé náměty)
– motiv vzpoury v Holandsku – historický obraz odboje zchudlé nizozemské šlechty (gézů) proti Španělům na počátku 17. stol., symbol boje, odhodlání, i když marného,
b. Hrál kdosi na hoboj – krajina pozdě k ránu, zachycena atmosféra, melancholie, pomíjivost, pocity smutku, úzkosti, marnosti
Anarchističtí buřiči
– básníci 90. let, kteří svým dílem i svým postoje revoltovali (bouřili se) proti společnosti, dočasně spojeni pesimismem a negací soudobé společnosti
– vliv:
anarchismu (úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí autority státu)
antimilitarismu (hnutí odmítající válku)
civilismu (oslava moderní techniky a civilizace)
vitalismu (oslava života a přírody – radost, citové a smyslové prožitky)
satanismu
– protest proti autoritám (vojenské, státní)
– touha po svobodě, propagace bohémského života
– poezie se sbližuje s životem, všímají si civilního života, vzcházejí ze svých zážitků
– odpor vůči společnosti, ale překonán pocit výlučné dekadence a nihilismu
– téměř všichni se stali členy anarchistické skupiny soustředěné kolem časopisu S.K. Neumanna Nový kult (1897 – 1905)
– představitelé: F. Gellner, P. Bezruč, K. Toman, F. Šrámek, V. Dyk, S. K. Neumann
– Almanach na rok 1914 – další přechodná skupina uměleckých individualit
proti symbolismu, individualismu, okouzlení moderní civilizací (civilismus)
vůdčí osobnost S.K.Neumann
