Vývojové tendence nejstarší české literatury
Vývojové tendence nejstarší české literatury
( literární památky staroslověnské, latinské,vznik česky psané literatury )
rozumíme období zhruba od poloviny IX. století, bereme v úvahu hledisko geografické, tzn. písemné památky z českého území = psané staroslověnštinou, latinou, staročeštinou, popř. němčinou ( rozhodující že vznikaly na našem území
vzrůstající zájem o literární tvorbu, proto se začala objevovat díla se světským obsahem psaná v národních jazycích (zábavná literatura, rytíř. romány, legendy, cestopisy apod. )
POČÁTKY PÍSEMNICTVÍ U NÁS
Doba písemnictví staroslověnského a latinského ( pol. 9. st. do. 13. st. ):
– nejstarším představitelem slovesné kultury u nás je ústní lidová slovesnost, která nebyla písemně zachycována (později zpracována v pověstech, kronikách, legendách atd.)
– nejstarší literární díla se většinou zachovala jen ve zlomcích, často jsou anonymní. Je těžké stanovení správného znění textů, či správná datace vzniku.
– základy ke sloves. kultuře naší země byly položeny v 2. polovině 9. stol. na Velké Moravě.
