Staroslověnské písemnictví (9. stol)
a) Staroslověnské písemnictví (9. stol)
– počátky naší literatury souvisí se šířením křesťanství.Křesťanství k nám pronikalo z Východofranské říše spolu
s latinou, ale zároveň existovaly hospodář. i kulur. styky s Byzancií. Do této země se obrátil kníže Rastislav r. 862 a požádal císaře, aby vyslal na Vel. Moravu učitele, který by lidem vyložil křesťanskou víru v jazyce srozumitelném.
– roku 863- příchod Konstantina (později Cyrila) a Metoděje na VM, měli šířit křesťanství a položili základy vzdělanosti
– C+ M pocházeli ze Soluně (Řekové), ale znali také slovanské a makedonské nářečí, na těchto základech vytvořili jazyk staroslověnštinu (někdy označována jako stará církevní slovanština). Písmo, jímž zapisovali texty – hlaholice (upravená řecká abeceda). Později vznikla cyrilice (na území Bulharska, stala se základem pro azbuku).
C+M dosáhli papežova uznání slovan. bohoslužeb, tím se stala staroslověnština kulturním jazykem.
– po smrti Metoděje – r. 885 ( Konstantin r. 869) nabyla převahy latinská liturgie, došlo k pronásledování jejich žáků. Byly zakázány bohoslužby ve slovanském jazyce.
Literární památky
ŽIVOT KONSTANTINŮV a ŽIVOT METODĚJŮV – legendy o obou bratrech, životopisy, obrany jejich díla
– ŽK- vznikl na území VM, autor snad Metoděj, je starší, básnický jazyk – metafory, citáty z Bible
– ŽM- napsali Metodějovi žáci, stručnější, prostší
– „Proglas“- nejstarší dochovaná slovanská báseň, předmluva k překladu evangelia, autor snad Konstantin, zdůrazňuje právo člověka naslouchat bohoslužbě v mateřském jazyku, opěvuje překlad Písma do slovanského jazyka.
– rukopis KYJEVSKÉ LISTY
