Psychologická próza IV

Jaroslav Havlíček
– autor významných psychologických románů.
– zájem o postavy rozvrácené patologickými vlastnostmi a osudem;
– degenerace měšťácké společnosti
– román Helimadoe- název sestaven ze začátečních písmen jmen pěti stárnoucích dcer podivínského venkovského lékaře; postava vypravěče (pacienta)
– převážně se zabývá otázkou, kde se bere v člověku zlo. Zkoumal duši nemocných lidí.
– Petrolejové lampy – nejslavnější román. Zobrazuje postupný rozpad osobnosti způsobený chorobou. Příběh stárnoucí panny Štěpky, která trpí milostnými neúspěchy. Provdá se z rozumu, bez jakékoliv lásky za svého bratrance. Vztah není harmonický – vyhrožuje jí, bije jí a týrá. Rozbor nezdařeného manželství. On se nakazí syfilitidou a je nevyléčitelný. Umírá, ale Štěpka s ním i přes všechno zůstává až do doby, než zemře.
– Neviditelný – film Prokletí domu Hajnů. Psychologický rozbor mezilidských vztahů. Zobrazení člověka s duševní chorobou – strýc. Děj se odehrává v rodině továrníka, kam přijíždí mladý muž vzít si za ženu dceru továrníka. Zpočátku vypadá vztah harmonicky, ale je narušen přítomností šíleného strýce – trpí chorobou, pod jejíž vlivem si představuje, že je neviditelný. Všichni se mu podřídí a dělají, že ho nevidí. Jenom ten mladý muž se nepodřídí. Tím přivádí strýce k záchvatům zuřivostí a tím se mu choroba prohlubuje. Vztah se jim rozpadá, ale nakonec se vezmou z finančních důvodů. Závěr symbolický – narodí se jim dítě postižené chorobou jako strýc