Obraz venkova v české lit.
Obraz venkova v české lit.
Monografie – dílo věnované 1 osobnosti, osudům jednoho hrdiny, mnohdy od narození až po smrt
Motiv venkova se u spisovatelů těšil značné oblibě 19.stol se objevuje v dílech Němcové, Hálka, Světlé. Cílem umělců bylo zachytit život soudobé vesnice, jeho zvláštnosti a změny. V prózách s venkovskou tematikou hlavně generačním problémům mezi rodiči a dětmi. I u autoru 80.let všimají si více majetkových rozdílu narušujících soužití lidí. Vztah vesnice a města. Idealizace venkova stále přetrvává.
Karel Václav Rais
– povídková kniha Výminkáři ( zaměřuje se na pokřivené rodinné vztahy)
povídky: Horské kořeny, Potměchuť, Rodiče a děti
román : Kalibův zločin – tragédie dobráka dohnaného rozvraceným manželstvím k zoufalému činu
V pol.90 let idylická díla
– román Zapadlí vlastenci -napsaný jako oslava práce národ. buditelů ( venk.kněží a učitel)
Západ – smutná atmosféra,příběh starého venkovského faráře jehož jediným přáním je zemřít na své faře.vystěhování vyšší církvi mu způsobí smrt.
Povídky : Paničkou – dívce toužící po městském životě
Román : Stéhle
Tereza Nováková – nejvíce monografii napsala
– na počátku se zabývala náměty z městského prostředí
Maloměstský román – v němž líčí osud dcery K.Havlíčka Zdeňky
5.románů = Jan Jílek osud evangelika který je církvi donucen opustit vlast
Jiří Šmatlán- monografická podoba
Na Librově gruntě – hrdiny s revoluční doby
Děti čistého života – zánik nábož.sekty hledající dobro a spravedlnost
Drašar – tragických život osudech obrozeneckého kněze
Karolínu Světlou považovala za svůj vzor.
Antal Stašek – vlastním jménem Antonín Zeman
– konec života strávil u svého syna spisovatele Ivana Olbrachta v Praze
díla: cyklus povídek Blouznivci naších hor ( o ýivotě lidí v Podkrkonoší kteří propadli spiritismu)
román – O ševci Matoušovi a jeho přátelích ( odehrává v revolučním roku 1848 a v 50letech )
Jan Herben
Alois a Vilém Mrštíkoví
– oba bratři tvořili společně,ale i samotně. Jsou spoluautory dramatu Maryša a vesnické kroniky Rok na vsi
Gabriela Preissová – Její pastorkyňa, Gazdina roba
Ladislav Stroupežnivký – Naší furianti