Vývoj české baladické tvorby

8. Vývoj české baladické tvorby

1. CHARAKTERISTIKA BALADICKÉHO ŽÁNRU

– lyricko-epická báseň, obvykle pochmurného ladění
– působí vliv nadpřirozených sil,nebo zlo v lidských vztazích
– hrdina většinou nepodléhá nadpřirozeným silám (vybájené bytosti)
– děj má rychlý spád a směřuje k tragickému závěru
– původ: odkazuje k tanci (ballare-tančit)-to dokazuje původní písňovou formu (pochází z Anglie a Skotska)
– balada vyjadřuje city, nálady, pocity..
– balada spojuje epiku, lyriku i drama

2. PRVNÍ BALADY V NAŠÍ LITERATUŘE

1.BALADA LIDOVÁ
– inspiračním zdrojem balady lidové byly pověsti a mýty
čerpá z lidové slovesnosti, převažují v ní motivy z každodenního života (Osiřelo dítě, Vodník, Polednice, Svatební košile)
– u nás vzniká v pobělohorské době (17-18stol)
1.lidová balada – Osiřelo dítě – jednoduchý verš, má melodii a nápěv (poslední 3verší: jeden den stonalo, druhý den skonalo, třetí den pohřeb mělo)-krátký stručný děj

2.SOCIÁLNÍ BALADA
její vývoj je podmíněn společenskými a sociálními problémy, politickými událostmi
zabývá se sociálními problémy a poměry společnosti
hlavní roli hraje závist, nenávist, žárlivost, omluva nebo zrada a utlačování jednoho člověka druhým (Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, Balada o očích topičových, Balada o snu)

3.KLASICKÁ BALADA
– vystupují zde nadpřirozené bytosti a nepřátelské moci přírody

4.Francouzská (villonská) balada
je lyrická báseň složená ze čtyř strof. první tři mívají sedm až dvanáct veršů, poslední strofa, nazvaná poslání, mívá zpravidla polovinu veršů předešlých strof, tedy čtyři až šest
verš, kterým je uzavřeno poslání, se jako refrén opakuje v závěru každé strofy předchozí
balada je obtížná tím, že užívá pouze dva až tři rýmy
francouzská balada byla pěstována ve Francii od 13. do 17. století, zdokonalil ji F. Villon
u nás je pěstovali Jaroslav Vrchlický, V. Nezval, v písničkách Voskovec a Werich.

5.italská balada
milostná taneční píseň (Dante, Petrarca)

Ohlasová poezie – napodobuje obsah a výraz lidové písně, trend celé Evropy

3. OSUDOVOST, VINA A TREST V ERBENOVÝCH BALADÁCH

KAREL JAROMÍR ERBEN

zajímal se o národopis – folklór, byl sekretářem Národního muzea, byl stoupencem austroslavismu (Rakousko ochráncem Slovanů)
gymnázium v Hradci králové a práva v Praze
řídil provládní Pražské noviny, byl archivářem města Prahy
byl celoživotním sběratelem lidové slovesnosti (pověsti, pořekadla, přísloví, pohádky, hádanky, písně)
vydal např. Prostonárodní české písně a říkadla (napsal k nim i noty)
Erben byl přesvědčen, že ústní lid. slovesnost ukazuje představu prostých lidí o světě a přírodě, o vztazích mezi člověkem a přírodou.
Autor pohádek
BÁSNÍK:

Kytice z pověstí národních
jeho nejvýznamnější dílo, sbírka (1853)
základní motivy:
boj člověka s přírodou a s nadpřirozenými silami – člověk je bezmocný a prohrává
základní vztahy mezi lidmi (neposlušnost, vražda, péče o dítě), zvláště vztah matky a dítěte (motiv mateřské lásky nebo nelásky)
motiv viny a trestu, trestu je příliš vysoký a krutý
osudovost – jedinec je často nucen volit, ale nevyhne se tragédii

sbírka obsahuje lyrickoepické básně, převážně forma lidových balad, ale i jiné druhy lidové epiky – pohádka (Zlatý kolovrat), pověst (Věštkyně), legenda (Záhořovo lože)
celkem 13 skladeb

Obsah některých básní:

Kytice ( též Mateřídouška ) úvodní, symbol mateřídoušky na hrobě zemřelé matky je útěcha pro její děti – sirotky (duše matky se vtělila v kvítek); 2. část – poslání sbírky – autor přirovnává své pověsti ke kytici uvité z mateřídoušky; matka jako symbol vlasti

Poklad námět Velkého pátku – odkrývají se poklady; matka pro bohatství zapomněla v jeskyni (otevřené skále) dítě; po roce se v modlitbách k dítěti vrací, myslí jen na jeho záchranu, bohatství ji už neláká (zlato se proměnilo v kamení)

Svatební košile – balada o návratu mrtvého milého; dívka prosí v modlitbách, aby se vrátil, jinak vyhrožuje sebevraždou (= provinění); mrtvý milý si přichází pro nevěstu v měsíční noci, vezme jí modlitební knížky, růženec i křížek po matce a spěchají na hřbitov; dívka se skryla v umrlčí komoře, zachránila se modlitbami a pokáním

Polednice rozhněvaná matka přivolala na neposlušné dítě polednici, pak se ho snažila zachránit, ale v náručí ho udusila

Zlatý kolovrat pohádka (námět B. Němcové)
o krásné Dorničce, která se měla stát ženou krále, ale nevlastní matka s dcerou ji v lese zabily; zločin vyšel najevo – za zlatý kolovrat, přeslici a kužel stařeček vyměnil dívčí ruce, nohy a oči a živou vodou dívku zahojil; podvedený král obě zlé ženy potrestal stejně, jako ony Doru; odsouzeno sobectví a touha po bohatství, zvítězilo dobro

Štědrý den touha po poznání budoucnosti; sestry Marie a Hana prosekaly o půlnoci led  vidina Haniny svatby a Mariiny smrti se splnila; příběh vytvořen uměle, využity lidové obyčeje  o budoucnosti raději jen snít

Vodník krutý zásah zlé nadpřirozené síly – neposlušná dcera se utopila, stala se vodníkovou ženou, stýskalo se jí po matce, navštívila ji, ale nevrátila se a opustila dítě  krutá vodníkova pomsta, zabil dítě

Lilie balada o dívce, která se po smrti vtělila v bílou lilii; v noci jako dívka okouzlí muže a stane se jeho ženou; chrání ji (květ) zdí před sluncem; v jeho nepřítomnosti dá matka zeď zbořit a tím dívku zahubí

Dceřina kletba rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit; proklíná svého svůdce i matku

4. BALADICKÁ TVORBA NERUDY A VRCHLICKÉHO

JAN NERUDA

básník, prozaik, novinář, nejvýznamnější osobnost májovců. Narodil se v Praze.
Sociální podmínky Nerudova dětství působily podstatně na celou jeho tvorbu.
seznámil se s Erbenem a Němcovou.
práva na univerzitě nedokončil, zanechal i studium filozofie.
pracoval jako novinář a spisovatel
obdivoval venkov

Znaky:
po Máchovi velký básník
tvůrce sociální balady
rozsáhlá lyrika
vynikající fejetonista
vypravěčské umění
zájem o městské prostředí a nižší společenské vrstvy
život zobrazen realisticky
Dílo:

NOVINÁŘ

Hřbitovní kvítí – pesimismus, skepse- vliv básníkovy choroby a nešťastné lásky, písně soucitu
Knihy veršů – 3-dílný, zvláště soc.balady
a) epika – Dědova mísa
– Před fortnou milosrdných
b) lyrika – Otci, Matičce, Anně
c) básně příležitostné – Vším jsem byl rád

Písně kosmické – o vztahu člověka a kosmu, vliv vědeckých poznatků a technického pokroku
Prosté motivy – intimní a přírodní lyrika, 4 oddíly (jarní, letní, podzimní, zimní)
Zpěvy páteční – vydána posmrtně, národní a vlastenecká lyrika

Balady a romance
vrchol lidovosti
Útvar balady a romance
Přiklání se k motivům ze života
Náměty: – biblické a legebdární
Národní – láska k lidu a české zemi
Tragické lidské osudy
Balady staršího typu – vina a trest

PROZAIK
fejetonista- otiskována pod značkou trojúhelníku,
nejznámější:
Žerty hravé a dravé
Studie krátké a kratší
Obrazy z ciziny
Různí lidé

POVÍDKY

Arabesky – z prostředí Prahy, kritika společnosti, sebeironie
Povídky malostranské- vrcholný soubor o životě malé strany básníkova mládí (Dr. Kazisvět)
Tón vážný i humorný, řešení tragické i smírné
Příslušníci drobné buržoazie, chudiny, žebráci, mnohé postavy podivínské
Autobiografické prvky, ich-forma, ztotožňuje se také s některou postavou
Trhani- povídka o životě dělníků pracujících na stavbě železnice, tragické osudy

Jaroslav Vrchlický

vlastním jménem Emil Frýda
rok působil jako vychovatel v šlechtické rodině v Itálii
krize v manželství se odrazila i v básnické tvorbě pesimistickými tóny
dostalo se mu velkému uznání – stal se profesorem na KU
významný překladatel
1908 zaskočila básníka závažná mozková choroba
zemřel v Domažlicích a je pohřben na Slavíně

Znaky:
výraz hlubokého prožitku z milostného citu (láska nešťastná i zrazená)
upřímnost a otevřenost
obrazové bohatství
vytvořil půdu pro impresionismus a symbolismus
Dílo:
POEZIE
– intimní lyrika
Dojmy a rozmary- láska k ženě , k dětem, rodině, pocit štěstí
Okna v bouři – obrat od vyznavače lásky k rezignaci a samotě

– přírodní lyrika
Strom života – obrazy přírody a básníkovy šťastné chvíle života

– vlastenecká lyrika
Má vlast – o budoucnosti národa, láska k českému jazyku
Písně poutníka

EPIKA
Zlomky epopeje – básnické dějiny lidstva, obraz vývoje lidstva, zklamání z přítomnosti
Duch a svět – 4-dílný, úvahy o člověku a vesmíru, o otázkách mravních, oslava křesťanství
b. Spartakus – vzpoura otroků v Římě

Selské balady
vlastenecká a sociální tématika
sociální balady
obraz selských bojů proti pánskému útisku
b. Lorecký ze Lkouše
b. Balada vánoční
b. Hrabě Breda – jeden z největších utiskovatelů poddaných – potrestán za své násilí

DRAMA
Noc na Karlštejně – zápletky vyplývající ze zákazu přístupu žen na hrad Karlštejn
Hippodamie – čerpá z řecké mytologie

5. SOCIÁLNÍ BALADA – BEZRUČ A WOLKER

JIŘÍ WOLKER
* Prostějov
studium práv v Praze, navštěvuje přednášky na filozofické fakultě
účastní se činnosti v Literární skupině a Devětsilu => opouští je kvůli jejímu odklonění od proletářské poezie
umírá předčasně na tuberkulózu- léčebna Tatranská poljanka
hudební i výtvarné nadání
Díla:
1. Poezie
a) sbírka HOST DO DOMU- tzv. poezie prostých věcí, chlapecký pohled na svět, pocit radosti ze života,
náboženské obrazy, motivy srdce a očí
báseň Poštovní schránka
Kamna- vzpomínka na matku
Věci- láskyplný pohled na svět
„….miluji věci a také miluji celý svět“

b) sbírka TĚŽKÁ HODINA = prolet. Poezie, úvodní stejnojmenná báseň – svědectví o změně ( chlapecké srdce pohřbíváno)- mění se v muže
c) závěr- báseň SVATÝ KOPEČEK- vzpomíná na svůj život, první báseň PÁSMO- polytematičnost

Sociální balady:
soc. tematika, dramatičnost
např: Balada o snu- sociální rozdíly, touha po lepším světě
Balada o očích topičových
Balada o nenarozeném dítěti

Odraz básníkovy nemoci- b. EPITAF, UMÍRAJÍCÍ

2. Próza
povídky, moderní pohádky
O MILIONÁŘI, KTERÝ UKRADL SLUNCE
Drama- PROLETÁŘSKÉ UMĚNÍ

PROLETÁŘSKÁ POEZIE
boj proti sociálnímu útlaku a válce
sny o revoluci
kolektivnost
tendenčnost
stať J. Wolkera- Proletářské umění- uveřejněno v časopise VAR
Proletář = dělník
Bojuje proti kapitalismu
Znaky:
proti vykořisťování
proti válce
optimismus
verše určené k recitaci na veřejnosti = agitační

PETR BEZRUČ
vl.jm Vladimír Vašek
*Opava v rodině středoškolského profesora, národního buditele ve Slesku
studia klasické filologie v Praze- nedokončil
odstěhoval se do Brna, kde pracuje jako poštovní úředník
za 1.SV byl vězněn pro podezření z protistátní činnosti
Těžko zařaditelný autor, má nejen časově, ale i svou společenskou kritikou, blízko k buřičům.
Počátečním podnětem k psaní poezie byla jeho milostné a zdravotní krize
Zpočátku své básně anonymně posílá do časopisu Čas a jejich menší soubor vyšel pod názvem Slezské číslo

Znaky:
jazyk- nářeční prvky
obsahová hutnost- krátké úsečné verše
rým
otázky
výsměšná ironie
prolínání lyričnosti, dramatičnosti, ironie, útočnosti i melancholie
intimní, společenské, symbolické vyjádření- originální celistvý tvar
zdroj sociální poezie
souvislost s tvorbou Erbena, Nerudy,….
Díla:
– autor básnické sbírky Slezské písně
oblast Těšínska, Ostravska, Opavy, Beskyd
sbírka básní epických a lyrických
autor poukazuje na národní a sociální útisk slezského lidu, vyzývá ke vzpouře a doufá v úspěch
ve sbírce je obsažena lyrika společenská, přírodní, intimní, nejznámější jsou sociální balady
jazyk – nářeční prvky (lašská slova – kopalna, robit, vráz), vliv polštiny
autor jako poutník prochází krajem, sleduje osudy lidí, stává se mluvčím slezského lidu, tzv. lidovým bardem
Sociální balada = lyrickoepická báseň s pochmurným dějem a tragickým koncem všímající se sociálních otázek

1. Sociální balady:

Maryčka Magdonova – tragický příběh dívky, která ztratila oba rodiče a musí se starat o své sourozence; přistižena v panském lese při sbírání dřeva, zatčena,vedena do Frydku, skončila život sebevraždou skokem do Ostravice.

Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky, nedostal proto stálé místo, dohnán společností k sebevraždě – oběsil se na jabloni.
Ironie – konečně dostal místo za hřbitovní zdí.

2. Společenská lyrika
– vystupuje proti odnárodňování = popolšťování a poněmčování
na jedné straně ukazuje postavy vykořisťovatelů – uhlobaroni a jejich pomahači = polský kostel, německá škola, odrodilci, lichváři a krčmáři
×
na druhé straně poukazuje na bídu chudých = havíři, beskydští horalé, ovdovělé ženy, sirotci

Bernard Žár – stydí se za rodnou řeč, zavrhne i matku, která mluví jen česky. Nakonec Bernard Žár onemocní, zemře a jeho matka se pak na pohřbu jediná modlí česky. Autor zde kritizuje odrodilství, odnárodňování – tzn. popolšťování a poněmčování.

Ostrava – o těžké práci horníka, který vyzývá ke vzpouře
Jedna z mála Bezručových samostatných básní je Stužkonoska modrá. Celoživotní hledání vzácné můry symbolizuje básníkův smutný život.

Netradiční je i Bezručův pohled na vlastenectví v národnostních baladách (Den Palackého), nesouhlasí s oficiální českou politikou, která podle něj na lid zapomíná.

6. BALADICKÁ EPIKA V MODERNÍ ČESKÉ PRÓZE

JARMILA GLAZAROVÁ
na začátku 1. SV, v 15 letech ji zemřeli oba rodiče, ona a její sestra byly odkázány na milosrdenství
vl.jm. Podivínská
vystudovala Hospodářskou školu ve Slezsku, kde se provdala za lékaře o 29 let staršího,
vdaná byla 12 let, po smrti manžela se přestěhovala do Prahy
literaturu začala tvořit po manželově smrti
dobrá vypravěčka
má vysokou jazykovou úroveň
po válce se věnovala publicistice
DÍLO
romány- ROKY V KRUHU- autobiografická próza, vzpomínky, soukromé zápisky
ADVENT
prostředí valašských Beskyd
je příběhem venkovské ženy Františky, která má nemanželského syna Metuda
snaží se svému synovi zabezpečit rodinu
bere si sedláka Podešvu, kterého nemiluje, ale který je příslibem bohatství pro jejího syna
manželství je pro ní utrpením
on udržuje vztah se služkou Rozinou, ponižuje svou vlastní ženu, bije ji a ubližuje i Metudovi
Metud se už nadále nenechává ponižovat a uteče
Františka ho jde hledat, na seníku narazí na manžela, kterak se objímá se služkou
v rozezlení po nich hodí lucernu, kterou má, seno chytí a oni dva tam uhoří
nakonec Františka syna najde
začíná nový život

psychologický román- VLČÍ JÁMA
IVAN OLBRACHT

*Semily,
vl.jm. Kamil Zeman
syn advokáta Antala Staška zastupoval bezplatně dělníky,
studium gymnázia ve D.Králové, pak práva v Práce,
po nedokončených studiích práv a historie studoval zeměpis a dějiny, které opět nedokončil, proto novinářská a politická činnost,
působil na něho pobyt v Podkarpatské Rusi(motivy pro svou tvorbu),
ilegální cesta do SSSR na počátku 20. let,
hovořil i v Karviné,
byl nařčen z pobuřování, nato byl zatčen na 2 měsíce
v r. 1929 podepsal Manifest sedmy
stal se národním umělcem
r. 1921 redaktor Rudého práva
levicově orientovaný politik
vězněn v našem kraji- v Slezské Ostravě
pro svou intenzivní činnost v KSČ nucený pobyt v Zakarpatské Ukrajině
jeho matka byla židovka, proto se zaměřuje na židovskou tématiku
vynikající vypravěč
pozornost je soustředěna na osudy jedlovců
inspirace- Ukrajina, židé, Koločava

DÍLO:
– román- Žalář nejtemnější, Podivné přátelství herce Jesenina, Anna proletářka
– baladický román- NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK- líčení přírody
– psychologie postav
– milostná zápletka
– zrada
baladický román
nejlepší dílo naší moderní tvorby
Nikola je zběh
po příchodu domů se stává zbojníkem
pomáhá mu jeho milá Eržika

– s prvky reportáže- Zamřížované zrcadlo(vlastní zkušenost z věznice), Hory a staletí
– Golet v údolí(3 povídky), Biblické příběhy

VLADISLAV VANČURA
*Háj u Opavy,kde žil 4 roky a pak se odstěhoval do Prahy,
studium gymnázia, ze kterého odešel a chtěl studovat výtvarnou výchovu,
později vystudoval medicínu, ale nikdy se ji nevěnoval,
učil se knihkupcem, typografem,
za okupace byl v ilegal. Odboji- bojoval proti fašismu,
člen strany KSČ,
za protifašistické postoje zatčen a popraven(zastřelen)
v době Heydrichiády navazuje na ideály humanismu
svá díla publikoval v mnoha časopisech- Červen, Kmen, Host, Panorama
kultivované vypravěčství
kombinace archaismu
užití obratů z lidového jazyka
vliv historie 14.-16. stol.
Výrazná role vypravěče
s K.Čapkem nejlepší literatura v jazykové kráse
jeho postavy jsou přímočaré, neproblematické, nekomplikované
bojoval proti nemorálnosti, proti válce
chtěl povzbudit sebevědomí národa a proto vypráví o známých osobnostech našeho národa

DÍLO:
– novela- ROZMARNÉ LÉTO – zfilmované
pouze jedenkrát vydáno
stylizovaná řeč
ilustrace K.Čapek
– baladický román- MARKÉTA LAZAROVÁ
baladický románz doby loupeživého středověku (v minulosti hledá autor to, co nenachází v současnosti)
Mikoláš Kozlík si přivede Markétu, dceru Kozlíkova nepřítele Lazara
zamiluje se do ní
Markéta nejdříve trpí, později se zamiluje také
– Mikoláš i Kozlík jsou na rozkaz krále popraveni
– povídky- Luk královny Dorotky, Konec starých časů
OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO ( nedokončeno), Kubula a Kuba Kubikula

Marie Majerová
– redaktorka Rudého práva, politická činnost
– vlastním jménem Marie Benešová; pocházela z chudé rodiny  malé vzdělání
– ve svých dílech se zabývá sociální tématikou nižších vrstev (tvorba pod vlivem sociálního realismu);
– román „Havířská balada“ – příběh Rudly Hudce, pracuje jako horník v cizině