REALISMUS JAKO VÍRA Z DOBY EVROPSKÉ. LIT. A JEHO ODRAZ V ČS. LIT.

9. REALISMUS JAKO VÍRA Z DOBY EVROPSKÉ. LIT.
A JEHO ODRAZ V ČS. LIT.

1. DOBOVÁ PODMÍNĚNOST VZNIKU KRITICKÉHO REALISMU

umělecký směr, který převládl v literatuře ve 2. polovině 19. století
pojem pochází z latinského slova realis = věcný, skutečný
na vznik a rozvoj tohoto směru měl vliv rozvoj přírodních a technických věd
literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti
romantismus utíkal před realitou do světa snů, představ, fantazie, ale realismus líčí život, jaký doopravdy je nebo jaký se zdá být, jde mu o pravdivé, skutečné, reálné zobrazení života

2. ZNAKY REALISMU A REALISTICKÁ METODA

píší se především romány nebo cykly románů – poskytuje autorovi velký prostor k zachycení všeho podstatného, co působí na charaktery a chování lidí
důkladný popis prostředí a postav, důkladné a přesné líčení událostí
rozsáhlý pohled na duševní stavy hl. postav, postavy se vyvíjejí, mění
jazyk se blíží každodenní mluvě – běžně užívané řeči
hlavní postavy jsou normální, řadoví lidé, ničím výjimeční ( tzv. typizace ), ale přece mají svůj zajímavý osud
během děje se postavy vyvíjí
společenské podmínky podle realistů pěstují v lidech sobectví, dravost po penězích, bezohlednost, vytvářejí předpoklad ke vzniku povah lidí, kteří v honbě za majetkem jsou schopni obětovat všechno a všechny
autoři nepíší „ich“ formou, ale „er“ formou ( ve 3. os. )
autoři se snaží podat pravdivý obraz skutečnosti
autor přistupuje ke skutečnosti objektivně, neúčastní se děje
objevují se nové výrazové prostředky – hovorová řeč, dialekt, archaismy, …

postavy jsou obyčejní lidé, kteří mají neobyčejný osud. Naproti v romantismu je hlavním hrdinou výjimečný člověk nepřizpůsobivý svému okolí, který se obrací do svého nitra, miluje jen neštastně a dokáže milovat jen vysněný ideál.
důkladný popis prostředí a postav. Naopak v romantismu se nezachycuje celá skutečnost, ale jen vybrané jevy.
píše se o skutečném světě, o tom, co existuje. Naopak romantismus opouští skutečný svět a noří se do světa fantazie.

3. PŘEDSTAVITELÉ EVROP. KRITIC. REALISMU A NATURALISMU

nezasahují do děje – popisují realitu tak jak je
jsou průměrní, ničím se nelišící

FRANCIE

HONORÉ DE BALZAC

zprvu, aby měl z čeho žít, psal dobrodružné, tzv. černé romány, umělecky zcela podprůměrné, stále jej pronásledovaly dluhy, toužil proniknout do aristokratické společnosti a získat finančně nezávislé postavení, ale marně
Dílo:
Lidská komedie
cyklus více cca 100 románů
podle vlastních slov zde chtěl představit všechny lidské typy a společenské vrstvy, zachytit všechny životní situace, povolání, způsoby života, politiku, soudnictví
děj románů se neodehrává v jednom prostředí, je průřezem společnosti od nejnižších vrstev až k vrcholkům, od bídy a nouze až k přepychu nejvyšších tříd

Ústřední trilogii tvoří tyto 3 romány –
Otec Goriot – zpracovává starý příběh o otci, který miluje své 2 dcery, dá jim všechen svůj majetek, aby se
provdaly do vznešené pařížské společnosti. Dcery ho opustí, zůstává sám, citově strádá, fyzicky
chátrá, pozdě poznává, že lásku si nejde koupit.

Ztracené iluze – mladý, ctižádostivý, povrchní, málo pracovitý básník odchází z venkova do Paříže za úspěchem.
Oslní ho přepych pařížské společnosti, začne žít nad poměry, zadluží sebe i svou rodinu a všechny
jeho sny ztroskotají.

Lesk a bída kurtizán– pokračování Ztracených iluzí. Básník se znovu vrací do Paříže ve společnosti podvodníka.
Za jeho vydatné pomoci se chce prosadit ve vyšší společnosti, tentokrát výhodným
sňatkem. Udržuje poměr s oslňující kurtizánou a zaplete se do podvodů. Nakonec je se
svým přítelem zatčen a odsouzen, ve vězení spáchá sebevraždu. Končí nejen ztrátou iluzí,
ale i toho nejcennějšího, života.

z dalších románů patří k nejznámějším Evženie Grandetová, Sestřenice Běta, Bratranec Pons

GUSTAV FLAUBERT

nejdokonalejší představitel realismu ve Francii
mistr zobrazování vášní a citových vztahů
Dílo:
Paní Bovaryová
nejvýznamnějším dílem je hluboce psychologický román
příběh začíná seznámením lékaře Bovaryho s Emou. Ta se stane jeho druhou ženou. Krásná a povrchní Ema spatřuje ve sňatku počátek vzrušujícího dobrodružství, jímž má být podle jejích představ život. Záhy začíná bolestné a vleklé zklamání. Obklopuje ji prázdnota vesnického života, a proto hledá únik v mimomanželských vztazích. I její milostné vztahy končí zklamáním, navíc se Ema zadluží. Jejich dům propadá exekuci a opuštěná, zklamaná Ema se otráví. Karel Bovary až po její smrti odhalí pravdu a zemře.
základním problémem románu je nepřekonaný rozpor mezi ideálem a skutečností
Autor čerpal inspiraci ze skutečné události, po publikaci byl zažalován pro ohrožení veřejné mravnosti. Žaloba byla nakonec zrušena.
Citová výchova
příběh rozčarování z prázdného života měšťácké spol
autobiografické rysy

GUY DE MOUPASSANT

psal romány, ale hlavně povídky
byl velmi úsporný, stručný, zakladatel moderní prózy
Dílo:
Miláček
podle skutečného příběhu napsal svůj nejslavnější román
líčí prudký společenský vzestup mladého muže přitažlivého zevnějšku, který využije svého vzhledu a šarmu k získání vlivných žen ve společnosti. Ty mu pak pomáhají ve společenském vzestupu.
hlavní postava je typem živočišného, dravého, průměrného, ale ctižádostivého, pokryteckého kariéristy
Kulička
z Rusko Francouzské války
o nevěstce, kterou všichni pohrdají i když všechny zachránila

ÉMILE ZOLA

zakladatel naturalismu
naturalismus = krajní směr realismu, tvrdí, že člověk je omezen svou biologickou podstatou a je zobrazen jako výsledek vlivu dědičnosti a prostředí
ve svých románech odhaluje člověka ovládaného svými pudy a vášněmi až do patologičnosti (nenormálnosti),
Dílo:
Tereza Raquinová
Nana, Lidská bestie – obraz vysoké společnosti
Germinal (žerminal) – z prostředí hornické stávky

Zabiják – hlavní postavou je Gervaisa (žervéza), jejímž snem je mít vlastní prádelnu. Hodně pracuje a
nakonec se jí to podaří. Její partner – dělník – však utrpí úraz a v době léčení si odvykne pracovat
a naopak začne pít. Propije všechny peníze i prádelnu. Nakonec umírá v sanatoriu pro
choromyslné. Nešťastná Gervaisa se také oddá alkoholu a zemře jako žebračka na ulici.

tím zabijákem má autor na mysli alkohol

ANGLIE

CHARLES DICKENS

nešťastné dětství (otec – zadlužený úředník, musel od dětství pracovat) ovlivnilo jeho tvorbu
ve svých dílech se často věnuje nešťastným dětem, sirotkům, dětem, kteří musí tvrdě pracovat, dětem na ulici, ale dětem nesmírně statečným, nezdolným, životem otužilým
Dílo:

3 romány – Oliver Twist, David Copperfield a Malá Dorritka

na objednávku nakladatele začal psát Kroniku Pickwickova klubu, první dílo, které jej proslavilo

Kronika Pickwickova klubu
satirický román, hlavní postavou je pan Pickwick.
Román je psán formou cestovních příhod, které prožívají členové Pickwickova klubu.
Tak nás autor seznamuje s životem anglické společnosti.
Předností tohoto díla je vtip, humor, ironie, tedy vzácné vlastnosti u kritických realistů, ale i ostrá kritika anglické společnosti.

RUSKO

realismus se zde rozvíjel v těsné blízkosti romantismu, např. Puškin, Lermontov – romantici i realisté

NIKOLAJ VASILIJEVIČ GOGOL

Gogol byl všestranným autorem, psal povídky, romány, dramata
Dílo:
Mrtvé duše
Hlavní postavou je Čičikov, který skupuje jména mrtvých nevolníků, a tak okrádá státní pokladnu. Čičikov je mazaný podvodník. Román je jedinečným vykreslením typů statkářů – hlupáků, nafoukanců. Dílo je ostrou satirou na ruskou společnost. Román vyvolal skandál. Autor se pokusil i o 2. díl Mrtvých duší, kdy chtěl údajně vykreslit pozitivní typ statkáře, ale rukopis spálil, dochovalo se jen torzo.

chlestakovština – chlubení se cizím peřím, chvástání se

Gogol byl vynikajícím dramatikem
Revizor
děj hry se odehrává v malém ruském městečku. Setkáváme se tu s malým bezvýznamným úředníčkem Chlestakovem, kterého omylem považují ve městě za obávaného revizora z Petrohradu. Chlestakov se rozhodne plně využít příznivého omylu. Přijímá úplatky, které mu členové městské rady dávají, aby schovali nepořádek a okrádání státní pokladny.

LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ

světový ohlas mu zajistil rozsáhlý historický román z napoleonských válek Vojna a mír
V románu zachytil historické a vojenské události, např. bitvu u Slavkova, tažení na Moskvu a následný Napoleonův ústup. Autor přesvědčivě zachytil osudy ruského národa v době, kdy Napoleon vpadl do Ruska. Při vzniku románu se autor opíral o podrobné studium historických pramenů. Hlavní důraz klade na lid. Podrobně jsou vykresleny portréty vojevůdců Kutuzova a Napoleona.

dalším slavným dílem je psychologický román Anna Karenina
rozsáhlý psychologický román o petrohradské a moskevské společnosti. Autor chtěl původně vytvořit negativní portrét nevěrné ženy, ale román je hlubokou analýzou citlivé ženy, která není schopna žít v přetvářce. Překročí obecně platnou morálku tím, že odmítne žít v manželství s mužem, kterého přestala milovat a žije veřejně se svým milencem, hrabětem Vronským. Společnost ji odsoudí a román končí sebevraždou. Anna skočí pod vlak.

FJODOR MICHAJLOVIČ DOSTOJEVSKIJ

je zakladatelem psychologické prózy v Rusku
pro účast v pokrokovém hnutí petraševců, kteří usilovali o společenské reformy v Rusku, byl odsouzen k smrti, ale minutu před vykonáním rozsudku byl trest změněn na dlouholetou káznici na Sibiři
tyto otřesné životní zkušenosti spolu s jeho chorobou (trpěl padoucnicí) jej hluboce poznamenaly a odrazily se v jeho díle
Dílo:
Zločin a trest – hlavní postavou je student Raskolnikov, nadaný, ale chudý, tvůrce teorie “o silných jedincích a lidských vších”. Raskolnikov zavraždí stařenu – lichvářku a její sestru, které využívají bídy lidí. Románem se nese úvaha, zda člověk má právo jiného člověka zabít. Pod vlivem své milenky Soni Marmeládové se přizná. Ta ho doprovází na Sibiř, aby si odpykal trest.

Idiot – mladý kníže Myškin, zcela chudý a stižený epilepsií, prožije po návratu ze sanatoria tak podivné příběhy, že upadne znovu do své duševní nemoci. Lidé, kteří nemohou pochopit jeho dobrotu, označují Myškina za idiota, ačkoli je v něm tolik vnitřní krásy a ušlechtilosti, že jí vyniká nad své okolí.

Bratři Karamazovi – základem rozsáhlého psychologického románu je otcovražda a hledání viníka mezi třemi bratry. Vinen je čtvrtý, nevlastní syn, který je pak výčitkami svědomí dohnán až k sebevraždě.

ANTON PAVLOVIČ ČECHOV

Zakladatel lyrického a psychologického dramatu
Dílo:
Úředníkova smrt – kritika společnosti, poplival v divadle svého představeného, on mu to odpouští ale úředník umírá z pocitu viny
Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad

– autorova účast s lidskými osudy, pochopení pro smutek
– různé vrstvy inteligence- rozčarování životem, diskuse o lepším životě
– humoristické a satirické povídky – umění zkratky a náznaku
Pavilon č. 6

POLSKO

HENRYK SINKIEWICZ
typem historické prózy se blíží W. Scottovi
z období válek Poláků proti německým křižákům na začátku 15. století čerpá v románu Křižáci
boje Poláků proti ukrajinským kozákům v 17. století líčí ve své trilogii Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wolodyjowski
v cizině se stal nejproslulejším román Quo vadis ( Kam kráčíš ) – o životě a pronásledování prvních křesťanů ve starověkém Římě za císaře Nerona
NORSKO

HENRIK IBSEN

jeho divadelní hry vyvolávaly v jeho vlasti pobouření, patřily ve své době k nejspornějším uměleckým výtvorům
odpůrcům odpověděl autor divadelní hrou Nepřítel lidu, v níž hrdina chce ve své obci odstranit nedostatky, a proto je označen za nepřítele lidu
z dalších her jmenujme aspoň drama Nora
Peer Gynt – název podle populární postavy norských pohádek, fantasty, rváče a dobrodruha
Neschopen zdolávat překážky a proto vše promarní, i lásku
Filozofické úvahy o životě

USA

MARK TWAIN
– novinář a humorista
Dílo:
Dobrodružství Toma Sawyera
Dobrodružství Huckleberryho Finna
– zážitky z dětství, kritika měšťáckého života, využití hovorového jazyka

4. PRŮKOPNÍCI ČESKÉ REALISTICKÉ PRÓZY

JOSEF DOBROVSKÝ

významný jazykovědec, který dosahoval evropské úrovně
vystudoval teologii, kněžské povolání nevykonával, stal se vychovatelem v rodině hraběte Nostice (1783 založil v Praze Nosticovo divadlo – dnes Stavovské)
všechna jazykovědná díla psal německy nebo latinsky, ředitel semináře
chtěl zachytit a zapsat český jazyk, české dějiny i českou literaturu
pro jeho vědeckou práci je typická snaha o holou pravdu, bez ohledu, zda je příjemná nebo nepříjemná,
toto zaujetí o pravdivé poznání vyvolávalo u mladší generace podezírání z nevlasteneckého cítění
– zabýval se jazykovědou (českou i slovanskou), historií a literaturou
Znaky:
základy obrozeneckého hnutí a literatury
základy novočeského spisovného jazyka
základy české moderní vědy – pravost rukopisů
základy slavistiky

Slavistika: věda o slovanských národech

Díla:
Podrobná mluvnice češtiny
je napsána německy
je v ní skloňování, časování
stanoveny třídy a vzory
kapitola o tvoření slov (nejdůležitější je odvozování)
upravil pravopis
určil podstatu českého verše (přízvučná prozodie)

Dějiny české řeči a literatury
německy psané
rozdělil literaturu na období, hodnotí ji
ač jezuita, neodsuzuje husitství
dobu Veleslavínovu nazývá „zlatou dobou“

Základy jazyka staroslověnského
je psáno latinsky
základní fakta o slovanských jazycích

Německo-český slovník
dvoudilný

BOŽENA NĚMCOVÁ

narodila se ve Vídni ( asi 1820 ) jako nemanželská dcera panského kočího, Němce Johanna Pankla, a české služky Terezie Novotné
dětství a mládí však prožila v Ratibořicích, kam se rodiče přestěhovali, oba ve službách kněžny Záhaňské
na autorčino vychování měla největší vliv její babička Magdalena Novotná
již v sedmnácti letech se (na nátlak matky) provdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce, který byl dvakrát starší než ona
Němec byl uvědomělým vlastencem a pro své národní cítění nebyl oblíben, a proto byl často překládán z místa na místo, Němcová putovala s ním
žili v Praze, kde se seznámila s pražskou vlasteneckou společností a především s českými spisovateli
velký význam pro ni měl též pobyt na Chodsku, kde sbírala své pohádky, a na Slovensku, kam se ještě několikrát vrátila
za aktivní účast v revolučním hnutí roku 1848 byli oba pronásledováni rakouskými úřady, sledovala je tajná policie, nakonec byl Josef Němec zbaven služby
v padesátých letech se finanční situace rodiny velmi zhoršila, žili v chudobě a neustálých hádkách, dovršením všeho byla smrt jejich syna Hynka – a právě v tomto nejhorším období svého života napsala Babičku
na počátku 60. let krize v manželství vyvrcholila, Němcová manžela opustila a odjela do Litomyšle, záhy těžce onemocněla a roku 1862 zemřela v Praze, kam ji manžel již nemocnou převezl
Němcová byla žena velmi statečná a spravedlivá, zúčastnila se pohřbu Karla Havlíčka i přesto, že mohla být stíhána
byla velmi citlivá k sociálním otázkám, soucítila s chudými a usilovala o spravedlivější svět
Dílo:

POHÁDKY
Národní báchorky a pověsti
zahrnuje několik druhů lidové slovesnosti, nejčastěji pohádky
např. Chytrá horákyně, O Zlatovlásce, Princ Bajaja a další
Slovenské pohádky a pověsti

NÁRODOPISNÉ STUDIE
Obrazy z okolí domažlického – život chodského lidu, kultura, zvyky, kroje

POVÍDKY
Němcová byla velmi bohatá, byl to též její nejoblíbenější žánr. Tyto povídky můžeme rozdělit do 2 skupin:
povídky s hlavní ženskou hrdinkou, ženou silnou, pracovitou a obětavou – Karla, Divá Bára
povídky se sociální problematikou – Chudí lidé, Pan učitel, Dobrý člověk, Pohorská vesnice, V zámku a podzámčí
Babička
hlavním zdrojem, ze kterého čerpala, byly vzpomínky na dětství
není to ale dílo životopisné, Němcová zacházela s materiálem, který ji poskytovaly vzpomínky, velmi volně
hlavním záměrem autorky bylo ukázat harmonický život prostých lidí
kniha zachycuje jen krátký výřez z babiččina života, ale ve vzpomínkách se promítá celý život
děj je umístěn do ratibořického údolí na Staré bělidlo
hlavní postavy:
postavy z venkovského prostředí (protiklad k zámku):
babička Magdalena Novotná – prostá, moudrá, zkušená žena, laskavá, pracovitá, obětavá; vztah k přírodě, zvířatům, k vlasti
Barunčini rodiče – Proškovi (Panklovi) – málomluvná a zpanštělá matka × přímý, srdečný otec
děti:
Barunka (autorka) – zvídavá, citlivá, bystrá
Jan, Vilém, Adélka – bezstarostné, hravé
lidové typy – mlynář, Kristla a Jakub, rodina Kudrnova, bláznivá Viktorka

panský svět – (idealizovaný)
paní kněžna, komtesa Hortensie
kompozice (skladba):
prolog– autorka vzpomíná na svou babičku
1. dějové pásmo – příjezd babičky na Staré bělidlo a popis jejího všedního dne, příběhy dalších postav, např. bláznivé Viktorky, Kristly a Jakuba apod., objevují se též postavy paní kněžny Záhaňské a její schovanky
2. dějové pásmo – poznenáhlu nastupuje od 7. kapitoly, autorka líčí přírodní dění a lidové zvyky během čtyř ročních období (např. štědrovečerní zvyky, masopust, vynášení smrti apod.)
epilog (=závěrečné slovo) – poslední léta babiččina života, smrt a pohřeb
závěrečná slova paní kněžny: „Šťastná to žena!“

zajímavosti: literární historie zjistila nejednu odchylku od skutečnosti, např. poměr mezi babičkou a její dcerou Terezou byl tak napjatý, že po pěti letech se babička z Ratibořic odstěhovala do Vídně a tam také zemřela

Divá Bára
příběh dcery obecního pastýře Báry, která je vesničany označována za ”divou” (matce prý podstrčila polednice své dítě, protože se prohřešila, když v poledne odešla ze světnice); Bára vyrůstala ve volné přírodě, odlišovala se od ostatních; pomohla přítelkyni Elšce z fary – postrašila ženicha, který jí byl vnucován (bohatý rychtář), ale ona ho nechtěla; za to Bára potrestána – zavřena v noci do umrlčí komory; tam ji našel myslivec, oblíbil si ji
v závěru dvě svatby: Eliška a lékař, kterého měla ráda, a Bára a myslivec
Bára – nový typ dívky (nezávislá, nepodřízená muži), statečná, zdánlivě drsná, ale v jádru ušlechtilá a citlivá, přerůstá konvenční představy o pasivitě ženy v tehdejší společnosti
obraz autorčiny vlastní povahy a jejího úsilí o lepší postavení ženy v tehdejší společnosti (ženská emancipace)

V zámku a podzámčí
zbohatlý pan Skočdopole si koupil zámek a šlechtický titul, přijel z Prahy na zámek se služebnictvem a psem Joli. Život v podzámčí se od toho na zámku podstatně liší, v podzámčí – chudoba, hlad, utrpení dětí, cholera, zemřela vdova Karásková, syna Vojtěcha se ujal krejčí Sýkora; na zámku – bohatství, přepych, intriky. Cholerou onemocní i paní Skočdopolová, léčí ji lékař, který zná i prostředí chudých  díky své nemoci i lékaři se mění – pomáhá chudým; před odjezdem do Itálie poskytne peníze na studia Vojtěchovi, který se za záchranu Joliho dostal předtím do jejích služeb.

základní stavební princip – kontrast ( už v titulu)

na zámku v podzámčí
sobectví, bezcitnost, přetvářka × vzájemná pomoc, obětavost
bezstarostný život v přepychu × hlad, chudoba, zápas s cholerou

závěr povídky – zlom a obrat: od realistického pohledu na svět k romantické představě harmonického světa =
idealizace