2. Husitství a jeho odraz v literatuře dobové i dnešní (osobnosti: Husovi předchůdci, Tomáš Štítný, mistr Jan Hus, Petr Chelčický)
Husitské hnutí bylo jedním z nejvýznamnějších reformních proudů v Evropě.
Nejvíce se projevovalo po smrti mistra Jana Husa (r.1416) a vrcholilo ve 20.letech 15.století.Po porážce husitů u Lipan (r.1434) pomalu husitské hnutí ustupuje.
– měli bychom vědět, že o husitech mluvíme jako o kališnících (utrakvistech) – uznávají přijímání po obojí způsobou
Cílem husitského hnutí byla náprava a reformace církve.Snažilo se změnit dosavadní život křesťanů a obrátit je zpět k životu, jaký hlásá Písmo svaté.
Nejvíce bylo kritizováno:
– vznik církevních řádů a sekt, které narušovaly jednotu církve
– volba dvou a někdy dokonce i tří papežů (2 byli ve Francii a jeden v Římě)
– církev prodávala odpustky za hříchy – bohatne a nežije v chudobě, tak jak jí ukládá Bible
Rozpory v církvi se za vlády Karla IV. Držely v tajnosti – Karel byl silný panovník, ale
po nástupu jeho syna Václava IV. vyplynuly na povrch.Už za doby vlády Karla IV. byla
česká země považována za semeniště kacířů.
V 80.letech 14.století je poprvé přeložena Bible do češtiny a lidé si tak mohli zjisti, že
Církev skutečně nežije podle jejích zásad.
Husovi předchůdci
– čeští kazatelé navazují na Johna Wyclifa – anglický kazatel, vystupoval v boji o investituru (boj mezi králi a papeži ve středověku), jeho odpor k círvi byl podnětem pro vypuknutí selského povstání (r.1381), kostnický koncil ho označil za kacíře – vykopali jeho kosti a spálili je
Konrád Waldhauser
– povolal ho do Čech Karel IV.
– kázal jen v němčině a latině
– kritizoval svatokupectví – kněží si nechávají za obřady platit
Jan Milíč z Kroměříže
– kázal v latině i v češtině (pro chudý lid)
– kázal v kapli Betlémské
– působil jako kancléř, ale vzdal se svého místa, aby mohl působit jako kazatel
– hlásal příchod antikrista (předpovídá ho Starý zákon)
– jaho učení je založeno na důležitosti Bible – nadřazena církvi
– Dílo:
Knížky o antikristovi
Kniha latinských kázání
Pláče Marie Magdaleny –Marie klečí pod křížem Ježíše Krista a pláče, modlí
se a ukazuje bolest
Abortivus (abortus = potrat)
Matěj z Janova
– kladl důraz na život v chudobě
– snad se podílel na založení Kaple Betlémské
– psal latinsky a obracel se hlavně na učence
– Dílo: Pravidla Starého a Nového zákona
Tomáš Štítný ze Štítného
– narodil se v tvrzi Štítná u Žirovnice
– byl to zchudlý zeman
– nedokončil studia na pražské univerzitě – nikdy se nestal knězem a to mu bylo vyčítáno
– vedl písemné styky s pražskými vzdělanci
– nakonec se sám přestěhoval do Prahy a začal literárně tvořit (psal 20 let, začínal psát pro své děti)
– Dílo: tvrdil, že vzdělanost středověku je mizerná, protože lidé sice chodí do kostela, ale nerozumí tomu (kázalo se latinsky) – vyložil Písmo svaté
O bojování hříchů se šlechetností
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – soubor traktátů (odborné pojednání na určité téma) o tom, jak má žít správný křesťan
Řeči besední – vyložil Bibli, Boha, stvoření a mravnost – to vše formou rozhovoru mezi otcem a dítětem
Knížky o šašijech – 1.sportovní příručka, výklad hry šachů, je to alegorie – v šachovnici je obsažena středověká splečnost – každá figurka je z jiné vrstvy
– byl to jeden z největších vzdělanců své doby
– viděl rozpory v církvi, ale nedokázal si představit změnu církve
Jan Hus
(1371 – 1415)
– narodil se v Husinci u Prachatic
– vystudoval pražskou univerzitu, byl jmenován magistrem a byl vysvěcen na kněze
– byl rektorem pražské univerzity
– zasadil se u Václava IV. o vydání Dekretu Kutnohorského (1409) – do r.1409 měli studenti cizích národností při hlasování převahu nad studenty z Čech, ale dekretem se počet hlasů změnil na 3 hlasy pro Čechy a 1 hlas pro cizí studenty – to zapříčinilo odchod mnoha cizích profesorů i studentů z Prahy
– od r.1402 kázal v Kapli Betlémské – odsuzoval prodej odpustků a rozmařilý život církve, který nebyl v souladu s „božím zákonem“) – Papež uvalil na Prahu interdikt (nesmí se vykonávat církevní obřady)
– Hus odešel na venkov a kázal dál na Kozím hrádku a na Krakovci
– v r.1414 byl vyzván císařem Zikmundem, aby své myšlenky obhájil na koncilu v Kostnici, Zikmund se současně zaručil za jeho bezpečnost – lhal
– zimu roku 1414 strávil Hus ve vězení
– na jaře roku 1415 došlo k procesu – Hus ani přes nátlak neodvolal své učení a byl odsouzen k smrti upálením
– 6.7.1415 byl Hus upálen na břehu Bodamského jezera a jeho popel byl rozprášen do Rýna
– Dílo:
– v naší společnosti existují tři vrstvy – poddaní, šlechta a církev – toto rozdělení pochází od boha a ne od církve, autoritou není Papež, ale Bůh, protože to on nám seslal Bibli – křesťan se má řídit svatým písmem a ničím jiným
Latinské spisy (pro učence):
De ecclesia (O církvi) – nejvyšší hlavou církve je ježíš a ne Papež, který to o sobě ale hlásá – je lhář – dopouští se smrtelného hříchu – křesťan není povinen poslouchat hříšníka
De ortographia bohemica (O pravopise českém) – Hus navrhuje nahradit složitý spřežkový pravopis pravopisem diakritickým, zavedl tzv. nabodeníčka krátká a dlouhá (diakritická znamínka)
O šesti bludech – vyslovuje své názory na víru
České spisy (pro lid):
Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve a jejího rozmařilého života, lidé by neměli poslouchat hříšníky (kněží, kteří si berou peníze za obřady, které by měli dělat zadarmo)
Výklad Viery, Destera a Páteře – výklad modliteb Věřím v Boha jediného, Otčenáš a Desatera
Postila – post illa verba (po těchto slovech) – výklad svatých nedělních čtení
Dcerka – spis, který poučuje o správném životě, určený ženám a dívkám
– Hus svým působením urychlil vyvrcholení nespokojenosti s církevními poměry a vyvolal náboženskou (požadavek svobodného výkladu Bible) a sociální revoluci (život bez zbytečného přepychu)
Literatura v době husitských válek
(1419 – 1434)
Po smrti Jana Husa došlo k vytvoření lidového vojska pod vedením Jana Žižky z Trocnova.Husité zastávali názor, že jsou si všichni rovni, vytvořily si městskou komunitu v Táboře.
A)prohusitská literatura
– byl upálen i Husův žák Jeroným Pražský (r.1416)
– v této době zanikají všechny žánry spojené se zábavou a prosazují se žánry agitační – kroniky, kázání a traktáty
– vznikají literární žánry přímo spjaté s Husitským hnutím – náboženské, bojové a politické písně, Žižkův vojenský řád
Vavřinec z Březové
– autorem skladeb Budyšínského rukopisu: a) Žaloba koruny české: zde je obviněn Zikmund a kostnický koncil, že jsou příčinou nařčení Čechů z kacířství. b) Porok koruny české: obrací se proti chvatné a protiprávnní korunovaci Zikmunda. c) Hádání Prahy s Kutnou Horou – alegorický politický spor, Praha je vyobrazena jako krásná žena na straně husitů a Kutná Hora naopak jako ošklivá babice na straně Zikmunda, Ježíš má spor rozhodnout a přiklání se k Praze, účelem bylo i vysvětlit husitské hnutí
je autorem i husitských kronik, které mají protitáborský charakter
– Husitská kronika – latinsky, Píseň o vítězství u Domažlic
– dalším literárním útvarem byly bojové a náboženské chorály – Jistebnický kancionál, což je sborník husitských písní:Ktož sú boží bojovníci (1420)
– Píseň slavné Koruny české – latinsky, oslavuje husitská vítězství a sepsání 4 pražských artikulí (sepsány r.1421) – přijímání pod obojí pro všechny
B)protihusitská literatura
– vznikají i satirické písně
Viklefice – zesměšňování husitských žen
Nuž vy ševci viery pravé – parodie na husitské písně
Václav, Havel a Tábor – Václav je katolík, Tábor je husita, Havel je nerozhodný, autor tvrdí, že husité pustošili materiální i duchovní hodnoty
Krátké sebrání z kronik českých
Doznívání ideálu husitství
– 1434 – porážka husitských vojsk u Lipan
– poté podnikají spanilé jízdy (Německo, Slovensko…) – ideály husitství „překračují“ hranice
– do popředí se dostává polemika
Petr Chelčický
– byl to vzdělanec, nesouhlasil s tím, že vše se má řešit bojem – zlo se nemá potírat zlem, ale dobrem, řešení vidí až moc idealisticky, jeho filozofie ovlivnila i L.N.Tolstého
Dílo: O boji duchovním – traktát, v němž dává Chelčický najevo, že jakýkoli ozbrojený boj je nepřístupný, odsuzuje i husity
Postila
Sjeť viery pravé – křesťanství je síť a Ježíš do ní loví křesťany, ale síť je trhána
dvěma velrybami (panovníkem a papežem)
O trojím lidu – středověké rozdělení na 3 stavy (rytířský, kněžský a robotný) –
nespravedlivý, Chelčický píše, že panstvo se přiživuje jako trubci
– 1458 – Kunvald u Žamberka – skupina lidí ovlivněna jeho názorem – Jednota bratrská
– zakladatelem se stal Řehoř Krajčí
– všichni si byli rovni, museli pracovat
– odmítají vzdělání, panovníka a vojnu
– podporoval je Jan Rokycana X pronásledoval je Jiřík z Poděbrad (kvůli odmítání vojny)
– v této době začínají vznikat první cestopisy – např. o putování pana Lva z Rožmitálu (diplomat Jiřího z Poděbrad) – toto téma zpracoval Václav Šašek z Bířkova a dílo se jmenuje Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa
– původní text se nedochoval, ale známe jeho latinské zpracování
– nakonec bychom asi měli říct, že období husitství přineslo nové kulturní hodnoty, ale zároveň pustošilo ty staré, na dlouhou dobu odtrhlo české země od evropského společenství a zároveň zpomalilo příchod renesance a humanismu do českých zemí