Nejstarší starověké literální památky
ve 4. a 3. tis. př. n. l. se centrem obchodu a kultury staly oblasti v povodí Eufratu, Tigridu, Indusu, Gangy, Brahmaputry
tyto oblasti byly středisky původního písemnictví:
sumerské písemnictví –vymysleli klínové písmo, Epos o Gilgamešovi – nejstarší dochovaná literární
památka
hebrejské písemnictví – Písmo svaté = Bible, která se dělila na:
1. STARÝ ZÁKON – a) Tóra – nejstarší část = Petateuch = 5 knih Mojžíšových (O stvoření světa, o
Adamovi a Evě, Kainovi a Ábelovi, potopě světa, stavbě Babylonské věže)
b) Knihy královské
c) Knihy soudců
2. NOVÝ ZÁKON – o životě Ježíše Krista, rozdělen do 4 evangelií(Matouše, Marka, Lukáše, Jana)
indické písemnictví – Mahábhárata, Rámájana – hrdinské zpěvy,eposy
čínské písemnictví – Kniha písní
perské písemnictví – Avesta – sbírka náboženských textů
