Karet Havlíček Borovský

– Cesta a pobyt v Brixenu znamenali pro něj nucený exil je vězněn, kontrola pošty, odloučen od rodiny.
– Útok proti policejnímu státu. Popis cesty přes Alpy mu posoužil k ostrým výpadům proti vládě.
– už název Tyrolské elegie je ironický (elegie – žalozpěv, smutné).
– Skladba nemá smutný obsah, Havlíček je naopak statečný. Satiricky zobrazuje společenské síly.
– cílem skladby je velká kritika bachovského absolutizmu. Útoky na vládu, armádu, policii, …. – 2 roviny: protiklad toho, co básník říká a toho, co si myslí – užívá ironii a sarkasmus
– Král Lávra
– rozsáhlá satirická ironizující báseň, skladba je méně útočná.
– Vysmívá se zde panovníkům (skrytě se satira týkala ruského cara). Kritika celkového absolutizmu.
– využil irského pohádkového motivu
– král Lávra má oslí uši – symbolizují nedostatky panovníka. Každý rok nechává popravit holiče, který mu stříhá vlasti a vidí jeho uši. Jednou ho stříhá holič Kuklín, matka se za něj přimluví a král ho udělá svým doživotním holičem. Holič však své tajemství nevydrží a svěří ho vrbě. Jendou jdou okolo vrby čeští muzikanti. Basista si z vrby udělá kolíček do basy a basa začne hrát píseň o tom, že král Lávra má oslí uši. Král zveřejnil své nedostatky a stal se dobrým králem.
– skladba končí smírně – důsledkem toho, že působí jako pohádka. Jde o nejtvrdší kritiku absolutismu.
– Křest sv. Vladimíra
– Havlíčkova nejlepší satira, má 10 zpěvů
– napsal travestii (= převedení původního příběhu) na příběh z ruské kroniky Nestorův letopis.
– Původní příběh o Vladimírovi, který se rozhodl skončit s pohanstvím a rozhodl se hodit Sošku Perona do Dněpru. Přichází o křesťanství.
– převyprávěný příběh: vystupuje zde Peron jako sluha – přichází k němu delegace, aby Peron hřměl na svátek knížete. Peron nesouhlasí a kníže chce Perona zlikvidovat. Bůh je odsouzen k trestu smrti – k utopení. Je tažen kobylami a popraven. V Rusku nastavuje bezvládí – je vypsán konkurz na Boha (nejvyšší parodie). Dále příběh nepokračuje – nedokončené.
– Parodie na církev.
– po smrti boha odmítají lidé platit daně – myšlenka: náboženství se stává v absolutistických režimech pomocníkem k ovládání lidu.
– ruský absolutizmus je vnějším rámcem básně, ale i když se odehrává v Rusku, celý obsah se vztahuje na tehdejší rakouský absolutizmus, na Bachovskou reakci, na kněžskou hierarchii a na vojenské soudy.
– všechny tři skladby jsou psány hlavně v Brixenu, jsou vydány až po jeho smrti
– kromě výše uvedených postupů užívá groteskno = spojují se jevy, které se přirozeným rozumem vylučují.