František Halas
František Halas
– nazýván nejpesimističtějším básníkem generace 30. let. Rodák z Bma. Vyučený knihkupec – od mládí veden k blízkému vztahu k literatuře
– nejprve redaktorem – rediguje časopisy vydávané Devětsilem. Odchází do Prahy – také působí jak redaktor. – před válkou považován za největšího básníka
– stojí stranou všech uměleckých směrů – jde svou vlastní cestou.
– Ovlivněn hospodářskou krizí a nástupem fašizmu – pesimizmus, skepse, beznaděj až do podoby nihilizmu = popisuje ošklivost,
– totální pesimizmus. – motivy smrti, utrpení – po 2. sv. válce vystaven tvrdé kritice, poezie označována za dekadentní (úpadková) – na čas zákaz publikace. Zákaz se ho přímo nedotkl – r. 49 umírá.
– spravedlivého ocenění se mu dostalo až v 60. letech – očištění od kritiky
– Kohout plaší smrt – symbol smrti, utrpení,
– Sépie, Tvář – nejpesimističtější díla – pocity utrpení vyplivají z podstaty, že zde musí žít. Pocity odcizení, ztráty smyslu života. Zapadá do doby – krize, fašizmus.
– r. 35 sbírka – přelom – trochu optimističtější – Hořec – pokus o optimistické vidění světa, skutečnosti.
