Česká próza ve dvacátých a třicátých letech
3) Ruralízmus
– název odvozen od latinského slova rur = venkov. Literární proud zabývající se problematikou venkova. Navazuje na tradice české venkovské prózy 19. st. (díla Raise, A. Staška).
– centrem se stávají severní Čechy – Turnov – sídlil zde časopis a zároveň edice – Sever-programový časopis ruralistů.
– ruralisté – odlišný pohled na problematiku venkova – nevytvářejí idylický obraz venkova, ale snaží se ukázat, jak nové výrobní způsoby (kapitalizmus) ovlivnily život na venkově.
– Věnují se sociálním otázkám – sociální rozdíly.
– zobrazují vztah sedláka k půdě – půda představuje existenční jistotu. Zobrazují venkov jako místo lepších mezilidských vztahů v protikladu městské problematiky morálky. Venkov = mravní čistota.
– Josef Knap (Pussta, Réva na zdi}, František Křelína (Hubená léta, Puklý chrám}
4) Reakce na válku. legionářská literatura
– J. Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – jeden z největších a nejostřejších protiválečných románů
– M. Pujmanová – Povídky z městského sadu – hl. hrdiny jsou invalidé, bezdomovci postižení válkou = odraz 1. sv. války v literatuře
– název = autoři bytí bývalí legionáři, kteří se účastnili bojů v Rusku
– přínos – objektivně se pokouší zhodnotit děs. legie a jejích působení v Rusku. Literatura podává nezkreslený obraz v Rusku ~ proto byla literatura za komunizmu zakázána.
– Rudolf Medek (Lví srdce), František Langer (Jízdní hlídka), Josef Kopta (románová trilogie)
