Moderní básnické směry přelomu 19. a 20. století v české literatuře
Otokar BŘEZINA
vl. jm. Václav Jebavý, pův. pseud. Václav Danšovský
Česká moderna,symbolista, individualista (ústřední postavou básní je on sám), samotář (přátelil se jen s Jakubem Demlem), nikdy se neoženil,
* na Vysočině, studoval gym. v Telči, myšlenkový vývoj od pochmurných nálad až k sociální humanitě, přesvědčen o existenci nadpozemské skutečnosti (boha, ale nikdy ho bohem nenazývá), odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem, bezmezné obrazové bohatství; zhuštěný, hymnický výraz; patos; citovost (bolest, stesk) bohatý jazyk; složitá stavba dlouhých souvětí, hudebnost verše, zástupce symb
TAJEMNÉ DÁLKY – neradostné mládí, samota, b. Moje matka – hymnický výraz, patos; ústřední postava je sám básník: zpověď z bolestných zážitků, hluboký vztah k mrtvé matce; pocit samoty
sb. SVÍTÁNÍ NA ZÁPADĚ (titul = oxymóron) – západ – smrt je vykoupením z pozemského utrpení, vkládá naděje do křest. X Macharovi, b. Tys nešla – neurčitost tématu – čekání na inspiraci, matku, smrt? – obraz duševního stavu lyr. hrdiny, smyslově konkrétní obrazy (zapojeny všechny smysly), široký proud obraznosti.
VĚTRY OD PÓLŮ – vrchol abstrakce, filosofie smyslu života: soucit, bolest, láska. b. Příroda (dialog s živly).
sb. STAVITELÉ CHRÁMŮ (= básníci, malíři, umělci, ideoví vůdci),
RUCE – spojení člověka s vesmírem, optimističtější víra v budoucnost; mlhavá představa o sbratření lidstva – symbol spojených rukou, Březina se od marnosti dostává přes nebeské výšiny až k oslavě lidské práce
přínos: ,yslitelské a filosufující poezie, metafory, struktura slova, téma bolesti a dědičné viny
