Vítězslav Hálek, Karolina Světlá

Vítězslav Hálek ( 1835 – 1874 )
Pocházel z venkova z Dolínku u Mělníka, z rodiny, která vlastnila hostinec. Vystudoval na akademickém gymnáziu v Praze kde také mimo jiné psal verše. Nedokočil studium filozofické fakulty. Stal se redaktorem v Národních listech a dalších novin a časopisů. Později se stal předsedou literárního odboru umělecké besedy. Hodně cestoval: na Balkán, do Polska i Itálie. Snažil se uplatňovat myšlenku slovanské vzájemnosti. 1874 umírá na průdušnici.
Dílo: Poezie – lyrika
Večerní písně – Básnická sbírka plná optimismu a radosti. Psal lehkou formou na téma láska, zabýval se údělem básníků – píše o jejich trpkém osudu. Nekamenujte proroky,
Kdo v zlaté struny zahrát zná.
V přírodě – Přírodní lyrika, zachycuje období jara.
Epika
Pohádky z naší vesnice
Próza – povídky – z venkovského prostředí, sociální nerovnosti, poměry kvůli penězům.
Muzikantská Liduška
Na statku a v chaloupce
Pod pustým kopcem
Na vejminku
Poldík rumař
Divadelní hry z minulosti
Záviš z Falkaštejna
Král Vukašín – Touto hrou se otevíralo Prozatímní divadlo v r. 1862.

Karolina Světlá ( 1830 – 1899 )
Vlastním jménem Johana Rottová. Pocházela ze zámožné německé rodiny. V dospívání se uvědomila a stala se z ní vlastenka. Měla sestru Sofii Podlipskou. Odmítla lásku Jana Nerudy.
Dílo: Vesnický román – Antoš se ožení s rychtářkou, ale ta v něm vidí pouze sluhu a proto jej pořád shazuje. Ve chvíli kdy onemocní jejich děti rychtářka utíká a o ně se stará Silva. Antoš se chce oženit se Silvou a tak se zlobí na všechny lidské zákony. Po smrti rychtářky a Jirovcové se Sylva stává ošetřovatelkou nemocných a Antoš umírá.
Kříž u potoka – Příběh ženy, která obětuje svou lásku, aby neublížila manželovi.
Frantina – Žena, která se stává rychtářkou zjišťuje, že její milý je vůdcem banditů a proto ho zabije.
Nemodlenec
Kantůrčice
Z pražského prostředí: Černý Petříček
Z minulosti: Poslední paní Hlohovská
Zvonečková královna