Úvaha a úvahový slohový postup

Úvaha a úvahový slohový postup
Úvaha:
– autor se na základě poznatků zamýšlí nad problémem, aby dospěl k obecnějšímu závěruúvaha přemýšlí, hodnotí, ale nepoučuje, jen přivádí k zamyšlení (jen náznak řešení)
– hloubka úvahy ovlivněna úrovní myšlení a životními zkušenostmi autora
– úvaha historická, filosofická, citově podbarvená
– neodhalují se nové skutečnosti, ale jevy se posuzují z nového, osobitého úhlu
– subjektivita názoru, pestrost jazyka (obraznost, citové zabarvení)
– vyskytuje se: v uměleckých dílech (subjektivní charakter)
v publicistice – úvodník, komentář (subjektivní charakter)
ve vědeckém díle
Kompozice:
I. Úvod – cíl úvahy
II. Vlastní úvaha – přemýšlení, uvažování, hodnocení; čím je hlubší, tím kvalitnější
– !nebezpečí předčasné generalizace!
III. Závěr – zdůraznění, shrnutí, vyvození základní myšlenky úvahy, obecné závěry
Jazyk: výrazy širokého významu, hodnotící výrazy – adjektiva (vynikající, prostý)substantiva (úspěch, nespokojenost) adverbia(velmi, výborně,zcela); emocionální výrazy, metafory, jazyková pestrost; nejen úvahové pasáže, ale i fakta, z nichž se vychází
– otázky a odpovědi, řečnické otázky, zvolací a žádací věty, logická návaznost vět

Esej:
– druh úvahy na odborné téma (filosofická, společenská, výchovná, kulturná včetně literární)
– spojuje odbornost a uměleckost; citově zabarvená slova
– ne příliš rozsáhlá, psáno s estetickým záměrem
– živé zpracování, vtipné vyhrocení, lehký (i humorný nebo kritický) tón

Úvahový slohový postup:
 Prakticky odborný – útvar:diskuse, úvaha
 Vědecký – úvaha v odborných publikacích, učebnicích, kritická stať, recenze(informace o nově vydaném díle a zhodnocení), odborná diskuse
 Publicistický – úvodník, komentář, , úvaha, rozhlasová a TV beseda
 Umělecký – úvaha (postoje a city autora) v próze i poezii