Světová próza 1.poloviny 20.století

Michail BULGAKOV
– prozaik a dramatik, spolupracoval s MCHATem
– jeho tvorba byla kritizována a tak vyšla až po jeho smrti
– zpočátku psal satirická díla s utopickými rysy („Osudová vejce“ „Psí srdce“)
– je řazený k magickému realismu – prolínání dvou světů
– „Mistr a Markétka“ – román filozofický, dobová satira ruské společnosti dvě dějové roviny – 1. autor vypráví o dopsaném románu v psych. léčebně, 2. fantazijní rovina faustovské téma, vyprávění o Pilátu Pontském a Ježíši

Maxim GORKIJ
– vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov
– prozaik, dramatik, literární kritik, publicista
– brzo osiřel a od mládí se živil jako poslíček, umývač nádobí, pekařský dělník, …
– horlivý samouk, tulácká univerzita, prodělal TBC, pokusil se o sebevraždu, znal nejrůznější sekty a komuny
– zakladatel a teoretik socialistického realismu (není důležitá krása, ale údernost díla)
– začínal jako novoromantický básník (hlavně alegorická díla – forma bájí a legend)
– podporoval studentské demonstrace a vyzýval ke svržení cara
– 1906 byl uvězněn, ale tlak světové veřejnosti donutil cara ho propustit
– sblížil se s Leninem a napsal jeho umělecký portrét „V. I. Lenin“
– „Foma Godějev“ – zolovský román, konflikt čestného a přímého mladého kupce s kořistnickým a mravně rozvráceným okolím
– „Matka“ – zrod socialistického třídního vědomí a morálky proletářského kolektivu stala se knihou mezinárodního revolučního hnutí, syn je proletář, matka mu v tom brání, ale nakonec i ona se stane proletářkou
– „Dětství“ „Mezi lidmi“ „Moje universita“ – autobiografická trilogie