Meziválečná poezie
STANISLAV KOSTKA NEUMANN
Staří dělníci – básnická odpověď F. Halasovi na báseň Staré ženy (zkráceno)
Dni našeho života
dni všední a svátky
takové naděje taková temnota
ten pohled do vroucí dálky
dni našeho života
po celé zeměkouli
dni nesené dělníky
jako na sloupoví
dni nesené dělníky
jakž bychom zapomněli
jejich písní je robota
celí tou písní zněli
když stůl nám stavěli
chléb pro nás pekli
soli dobývali
ti staří dělníci
Staří dělníci
ruce na klíně ruce na dýmce
na zlatém slunci se hřející
ruce se chvějící lehýnce
ruce starých dělníků
především ruce
prachem práce zčernalé v rýhách
svraštělá minulost
svázaná modrými žilami
ruce starých dělníků
větve usychající
kladiva rozbitá
vesla puklá
Staří dělníci s hlavou skloněnou
přesto se do dálky rádi dívají
jaké je počasí jaký je svět
na toho blázna s úsměvem zírají
dlaní si oči zastiňujíce
aby jim neplakaly
oči starých dělníků
v koutku vždy slzičku mají
pro to co bylo však nepláčou
pro to co jest nezoufají
oči starých dělníků
podruhé dětské
poslední jiskřičkou blikající
a stále světské
