Meziválečná próza
Krakatit
– utopický román
– příběh ing. Prokopa, geniálního vynálezce nekonečně účinné třaskaviny krakatit (podle indonéské sopky Krakatoa). Prokop onemocní, má vysoké horečky, bloudí ulicemi Prahy a setkává se s dávným přítele, zištným a nezodpovědným člověkem, který mu ukrade chemický vzorec krakatitu. Ředitelem vojenské továrny je pak vězněn a donucován prodat svůj vynález, jelikož ten chce ovládnout celý svět. Prokop je všechny neúspěšně varuje.
Nakonec vybuchne továrna, ve které se krakatit vyrábí. Prokopa potká stařenka (Bůh) a říká mu, že je za to zodpovědný a že už nikdy nevynalezne nic velkého, jen malé věci, jenž člověku poslouží.
Továrna na absolutno
– utopický román – fejeton
– příběh o vynálezu karburátoru, který 100% spaluje hmotu a do ovzduší vypouští sílu – tzv. absolutno. Tato síla burcuje v člověku to nejhorší, co v něm je, touhu ovládat, zabíjet. Štve lidi proti sobě, válčí spolu i sousedé, ani neví proč. Do toho vstupuje místní strážník se zprávou, že poslední karburátor byl zničen.
Věc Makropulos
– utopická divadelní hra řešící otázku prodloužení lidského věku.
– hra začíná v době Rudolfa II., kdy Řek vynalezne elixír dlouhověkosti. Ten dá vypít své krásné dceři, operní zpěvačce a ta žije 300 let. Mění si jména, muži ji nudí, nic ji nebaví, je unavená, vyprahlá, vše ví. Zjišťuje, že už nechce žít. Návod dá mladé dívce. Ta však vidí, co to s ní udělalo, a návod spálí.