Druhy vět vedlejších
Druhy vět vedlejších
1. podmětná
– vyjadřuje podmět věty řídící; přísudkovou část tvoří věta řídící
– nejčastěji uvozena vztažným zájmenem kdo, co nebo spojkami že, aby, kdyby aj.
2. přísudková
– vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou; vyskytuje se zřídka
– Obloha byla, jako když ji vymete. (byla jako vymetená)
– Náš dědeček byl z těch, kdo šířili osvětu na venkově.
3. přívlastková
– vyjadřuje přívlastek věty řídící
– závisí na některém podstatném jménu věty řídící, blíže ho určuje nebo omezuje jeho význam
– bývá uvozena vztažnými zájmeny (který, jenž, vztažnými příslovci (kde, kdy, kam) a spojkami podřadicími (aby, že aj.)
– Znám hodně lidí, kteří sbírají poštovní známky
– Mám zážitky, o nichž bych raději nemluvila.
4. předmětná
– vyjadřuje předmět věty řídící
– závisí na slovese věty řídící (nebo na přídavném jménu)
– nejčastěji uvozena spojkami že, aby aj., vztažnými zájmeny kdo, co aj., příslovci kde, kam, odkud aj.
– Vzkázal, že máme hned přijít.
– Vím, že se ti to nelíbí.
– Řekni mi, kde se sejdeme.
