Literární a kulturní dědictví vzniklé na našem území v době slovanských počátků po doznívání husitství
2. Literární a kulturní dědictví vzniklé na našem území v době slovanských počátků po doznívání husitství
Za starší českou literaturu se považuje vše psané do roku 1500 = inkunábule = „literatura v kolébce“.
Toto období se dělí na tři hlavní etapy: I. etapa – 9. století – píše se staroslověnsky
II. etapa – 10. – 11. století – píše se staroslověnsky, ale dostává se do popředí i latina
III. etapa – 12. – 13. století – používá se hlavně latina
(IV. etapa – 14. – 15. století)
Staroslověnská literatura na Velké Moravě (9. století)
Jedná se o období pronikání a přijetí křesťanství. Důležitou roli zde hraje příchod Konstantina a Metoděje roku 863 na Velkou Moravu. Ze Soluně (Řecko) je posílá Michael III. Na žádost knížete Rastislava. Mluvili staroslověnsky (jihoslovanský jazyk z okolí Soluně). Rozdíl mezi staroslověnštinou a tehdejší češtinou byl stejný, asi jako je dnes mezi jednotlivými nářečími. Později se jim podařilo i obhájit staroslověnštinu v Římě jako čtvrtý liturgický jazyk (spolu s hebrejštinou, řečtinou a latinou). Na základě malé řecké abecedy sestavil Konstantin písmo – Hlaholici.
Konstantin – filosof a řečník, byzantský dvůr ho vysílal na misijní cesty, zemřel dříve než Metoděj v klášteře v Římě, kde přijal jméno Cyril
Metoděj – především organizátor a diplomat, později arcibiskup moravský