KLASICISMUS, OSVÍCENSTVÍ

Osvícenství: 18. století
– navazuje na myšlenky renesance a rozvíjí tradice racionalismu
– vyzdvihován lidský rozum jako nejvyšší hodnota
– víra v neustálý vývoj člověka => víra v nepřetržitý společ. pokrok
– prosazovány ideály humanity (proti společ. útlaku absolutistických vlád)
– literatura těsně spjata s filozofií 18. stol.
– rozvíjí se směšnohrdinský epos (vysokou formou je vyprávěn nízký obsah)
– nejvýznamnější vědeckou událostí: vydání Encyklopedie (shrnovala
dosavadní vědomosti o světě a byla prvním pokusem o jeho vědecký výklad)
– podle Encyklopedie nazvána mladší generace osvícenců:
– Francie: encyklopedisté: Jean d´Alembert [žan dalambér]
(1717 – 1783)
Denis Diderot [deny dydro]
(1713 – 1784)
– pojednání Myšlenky o výkladu přírody
– román Jeptiška (kritika tehdejších klášterů, útok na dobové poměry)
François-Marie Arouet [fransoa mari arue]
(1694 – 1778)
– pseudonym Voltaire
– vystupoval proti despotismu, fanatismu, zastával se
obětí bezpráví a justičních omylů
– filozofic. díla Filozofické listy, Rozprava o snášenlivosti
– satiricko-filozofický román Candide
– odhaluje loupeživost válek, prodejnost soudů, pověry..

Daniel Defoe
(1660 – 1731)
– román Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku (autor klade závažnější filozofic. otázky o smyslu lidské práce, o vztahu civilizace a přírody)