Hlavní proudy a osobnosti české prózy 1. poloviny 20. století

Ivan OLBRACHT (1882 – 1952)
– vlastním jménem Kamil Zeman
– představitel sociálního realismu, psal taky společenský román
– levicově orientovaný (psal pro Rudé právo), člen KSČ (po válce funkcionář)
– získal titul „Národní umělec“
– znaky díla : vypravěčství (baladický jazyk, spojení reality a mýtů), pozornost soustřeďuje na výjimečných jedinců (rebelové, vyděděnci, židé, …), psychologie postav, inspirace krajem Zakarpatské Rusi (problematika židovství)
– ANNA PROLETÁŘKA – příběh venkovské holky ve městě, kde pracuje jako služka v bohaté rodině, začíná se vzdělávat a nakonec je z ní levicová bojovnice je to agitační kniha
– O ZLÝCH SAMOTÁŘÍCH – literární debut povídková kniha – 3 povídky, jsou o vyděděncích společnosti – osamělí jedince v odboji proti nespravedlnosti, živí se způsobem společensky neuznávaným – jsou individualisty proti své vůli a mají touhu po svobodě
– PODIVNÉ PŘATELSTVÍ HERCE JESENIA – psychologický román, spojení dvou lidských povah
– NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK – protispolečenská vzpoura, touha jedince po svobodě na konci 1. světové války Nikola zběhl a ukrýval se v lesích a stal se z něj loupežník napsáno podle skutečnosti, líčí přírodní prvky
– GOLET V ÚDOLÍ – soubor 3 povídek ze Zakarpatské Rusi („Zázrak s Julčou“ „Událost Mikve“ „O smutných očích Hany Karadžičové“) golet = žid, žijící mimo Izrael