Hlavní proudy a osobnosti české prózy 1. poloviny 20. století
– Haškova zvláštnost byla, že téměř nečinil rozdílu mezi životem a tvorbou, mezi publicistikou a žurnalistikou a literaturou, a že z humoresky kalendářového typu udělal tvorbu uměleckou
– své práce psal nezřídka „ na počkání “ v hostinci, když nebylo na zaplacení útraty jeho oblíbeným kouskem byla literární ekvilibristika : např. se vsadil, že do své povídky vmontuje kterékoli slovo, jež někdo z přítomných pronesl – improvizace a hospodské vyprávění se stalo kompozičními principy jeho tvorby
– jeho humoresky jsou roztroušeny po mnoha časopisech a kalendářích té doby pod více než stovkou pseudonymů
– prostředí krčem a hostinců je pro Haška nevysychajícím zdrojem životního materiálu, ale i tvůrčí dílnou, je však také jeho politickou tribunou – měl nesmiřitelný odpor k praktikám politické demagogie a frázím, jimiž byly klamány lidské masy
– Haškův nápad napsat dobrého vojáka Švejka se zrodil po návratu ze „schůze“ strany. Hašek nikdy nepřemýšlel o svých povídkách, jen u této. Poté co napsal povídku, nebyl s ní spokojen. Hašek v této povídce zachycuje rys lidové povahy – mazanost, podšitá chytrost zakrytá zdánlivou naivitou. Hašek sám musel na frontu a dostal se do zajetí. Prošel apokalypsou zajateckého tábora. Stal se pomocníkem ruských revolucionářů a nakonec se stal politickým pracovníkem 5. armády. Po návratu do vlasti napsal svoje stěžejní dílo OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA ZA SVĚTOVÉ VÁLKY psal to na několikrát („Pitomec u kumpanie“ pak „Dobrý voják Švejk v zajetí“ a nakonec „Osudy dobrého …) a dokončen přítelem Karlem Vaňkem, 4 dílný používá zde vojenský, bachařský, hospodský slang, germanismy, rusismy, …
– Haškova díla působí spontánně a jakoby samozřejmě což je vyvoláno složitými uměleckými prostředky. Např. nápadné množství autentických dobových dokumentů, armádních rozkazů, nařízení a reálných faktů.
– přispíval do časopisů „Svět zvířat“ a „Karikatura“