Česká středověká literatura XIV. a XV. století

Česká veršovaná epika
1) Legendy
– Karel IV. podporuje jejich vznik, neslouží již pouze náboženským účelům, používá se jako zábavná četba
-Legenda o sv. Kateřině – vznikla na začátku 14 století a četla se do konce 14 století, vypráví o lásce dívky Kateřiny z královského rodu ke Kristu, pohrdne rukou císaře a zemře jako mučednice, psána nesrozumitelným jazykem pro normálního člověka
– Legenda o svatém proroku – vznikla v polovině 14 století, psána prostým jazykem, odehrává se v české přírodě a svým námětem je blízká čtenáři, líčí život opata sázavského kláštera

2) Dramata
– Mastičkář – divadelní fraška o prodavači mastí, skladba zesměšňuje středověké podvodné lékaře

Předchůdci Husovy
– byli myslitelé a kazatelé, kteří se snažili samostatně promýšlet možnost nápravy společnosti na náboženském podkladě

Jan Milíč z Kroměříže – kazatel, kázal česky, obracel se k chudině, sám se vzdal výnosných politických i církevních hodností a žil v chudobě, ve svých kázáních se obracel k českému publiku, především k chudině, Milíčovi žáci vytvořili v Praze středisko českého kazatelství v Betlémské kapli s jejíž stavbou bylo započato r. 1391

Matěj z Janova – 2. pol. 14 století mravokárné a satirické veršování
satiry:
Hradecký rukopis (kolem roku 1340) – kritika vad společenských zlořádů
např. Satira o řemeslnících a konšelích- nepoctivost řemeslníků – kovářů, pekařů
Desatero kázanie božie- kritika lidí, kteří porušili 10 přikázání, obviňuje šlechtu a kláštery
Legenda o sv. Prokopu
O lišce a džbánu