Česká próza, divadlo 2/2 20 století

4. období 70-80 léta – normalizace

Bohumil Hrabal
– vystudoval VŠ – filosofická fakulta, mnoho povolání – ocelárny, sběr papírů, výpravčí, evropská světová kvalita
povídky – Pábitelé, Perlička na dně
novela – Ostře sledované vlaky
romány – Postřižiny,Městečko, kde se zastavil čas, Halekýnový milióny
Nejkvalitnější – Obsluhoval jsem anglického krále, Příliš hlučná samota
– způsob tvorby – motoda koláže – volné působení vzpomínek, příběhů z podvědomí=nůžky
– střih + slepování povídek = metoda automatických textů

BOHUMIL HRABAL – JARMILKA
– ovlivněn moderní francouzskou poezií, filozofií
– silný vliv slangové, lidové mluvy (pivovar, hutě, nádraží)
– hrdina na pokraji společnosti, je něčím výjimečný (zjev, úchylka), ale umí prožít život
– zvláštní styl psaní (metoda, koláže, střihu)
– silný autobiografický vliv (rodina, povolání, dětství)
Charakteristika:
– přímá řeč (vulgarismy, slang, nářečí), vypravování + přímý popis
Slovní zásoba:
– nespisovnost, slang, nářečí, vulgarismy, hovorovost
– vypravěčský typ
– důraz na přímou řeč
– využívá metody koláže (nůžky, lepidlo)
– souvětí
– prolínání ich, er, du formy
– znalost prostředí i mluvy

film. Skřivánci na niti
vypravěčství:
– základem je vyprávěný příběh hrdinky autorem
– vypravuje Jarmila, květinářka, Vašek – koleg z práce = vypravování ve vypravování
– základem je autorem vyprávěný příběh čtenářům
podobnost: O. Pavel, Hašek, Čapek  vypravěči