Moderní umělecké směry přelomu 19. a 20. století
PETR BEZRUČ
– autor básnické sbírky Slezské písně
oblast Těšínska, Ostravska, Opavy, Beskyd
sbírka básní epických a lyrických
autor poukazuje na národní a sociální útisk slezského lidu, vyzývá ke vzpouře a doufá v úspěch
ve sbírce je obsažena lyrika společenská, přírodní, intimní, nejznámější jsou sociální balady
jazyk – nářeční prvky (lašská slova – kopalna, robit, vráz), vliv polštiny
autor jako poutník prochází krajem, sleduje osudy lidí, stává se mluvčím slezského lidu, tzv. lidovým bardem
Sociální balada = lyrickoepická báseň s pochmurným dějem a tragickým koncem všímající se sociálních otázek
1. Sociální balady:
Maryčka Magdonova – tragický příběh dívky, která ztratila oba rodiče a musí se starat o své sourozence; přistižena v panském lese při sbírání dřeva, zatčena,vedena do Frydku, skončila život sebevraždou skokem do Ostravice.
Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky, nedostal proto stálé místo, dohnán společností k sebevraždě – oběsil se na jabloni.
Ironie – konečně dostal místo za hřbitovní zdí.
Kantor Halfar byl hoch dobrý,
byl hoch tichý, byl hoch hezký,
ale škaredou měl chybu:
i v Těšíně mluvil česky.
Přijdou páni: Škola polská!
Burmistr v klín ruce složí.
Ale vzpurný Halfar učí,
jak mu káže zákon boží.
V horký večer, na klekání
když se jednou ve vsi zvoní,
vrazí děvče v černou jizbu:
Kantor visí na jabloni!