Česká próza 1. 1/2 20 století

Ivan Olbracht
– pracuje jako novinář levicového tisku, člen KS, vězněn za politickou činnost
– kvalitní vypravěč, dobrá znalost prostředí, psychologie postav, kvalitní jazyk + nářeční prvky, mezi hodnoty patří láska, příroda, život
psycholog. román –O zlých samotářích, Žalář nejtemnější, Anna proletářka
30. léta – nejkvalitnější práce – Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí
IVAN OLBRACHT – NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK (145/3)
Vypravěč: er- forma
Hrdina:- částečně smyšlený – má pohádkové vlastnosti (chudým dává, bohatým bere, kouzelný nápoj, po kterém se Nikolaj stává nesmrtelným
– zrada Nikolaje z řad přátel – jeho smrt
Slovní zásoba:
– nářeční prvky, spisovnost („ohavník nalezl poběhlici“)
– básnické obraty, znalost prostředí (mluva regionu)
Slohový útvar:
– vypravování + popis, líčení
– do textu je zařazena i vyhláška – grafika textu

Vladislav Vančura
– hrdinové jsou renesanční (vášně, vystupují proti celku – jiné jednání, jiné národy)
– květnatý a básnický jazyk (archaismy, složitá souvětí, přirovnání)
– práce s vypravěčem
Román: Pekař Jan Marhoul, Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Konec starých časů, Obrazy z dějin národa českého
Pohádky. Kuba Kubula a Kuba Kubikula

VLADISLAV VANČURA – ROZMARNÉ LÉTO (142/3)
Děj:Odehrává se v bezstarostném prostředí malého městečka, které je jednoho letního dne vyrušeno ze své pohody příjezdem kouzelníka Arnoštka a jeho krásné partnerky Anny. A tak po tři dny a po tři noci se rozbouří klidný život hlavních hrdinů : kanovníka Rocha, upovídaného majora Huga a lidově moudrého a se vším srovnaného správce plovárny Antonína Důry a jeho žárlivé manželky.
Slovní zásoba:
– používání přechodníků, grafika textu – částečně užití nadpisů (nadpisy charakterizující další vývoj událostí)
– užití básnických zastaralých slov
– přídavná jména dosazuje před podstatná jména – archaické
– použití dlouhých souvětí
– častá přirovnání, nepřímá charakteristika
– častá přímá řeč – pomáhá charakterizovat postavy ( hrdina – renesanční člověk)
– výsměch maloměšťanství